|
| svátek má | | ·Daniela·
Zítra: Irma
Pozítří: Denisa
| | |
|
 | | 
|
Psychologie & právo – aplikace v sebeobraně Vloil romeon - Čtvrtek, 29.05. 2008 @ 11:25:39 CEST
|
  Určitě mi dáte za pravdu, že většina klubů zaměřených tréninkově na bojová umění (ale jsou i vyjímky) opomíjí význam psychologické a právní přípravy svých svěřenců. Většinou neřeší ani základní znalosti poskytnutí první pomoci při zranění a věnují se výhradně jen své bojové či sportovní formě. Kolik z vás navíc využívá těchto natrénovaných dovedností v práci např. vyhazovače v diskotéce? V tomto článku chci nabídnou jen krátké zamyšlení nad významem psychologie a práva, jejichž absence v ročních tréninkových plánech klubů a oddílů je alespoň pro mě nepochopitelná.
Z hlediska řešení sebeobranných situací je alespoň základní znalost psychologie neopomenutelná. Zde je současně nutné uvědomit si diametrální rozdíl mezi trenérskou činností v bojových sportech a vyukou sebeobrany nebo profesní obrany. V bojových sportech závodník trénuje a připravuje se na souboje se soupeři, které jsou vedeny podle daných pravidel a kde mu nehrozí nebezpečí (pomineme-li možné riziko zranění). Navíc většinou svého soupeře předem zná. Ovšem při napadení na ulici, kde není žádný rozhodčí, který by v případě nutnosti zápas přerušil a navíc naproti nestojí soupeř, ale útočník, který žádná pravidla nerespektuje, se může stát, že momentální psychický stav obránce mu nedovolí zvolit správné řešení vzniklé situace. V častých případech buď „prohraje“ a je mu zle nebo to přežene a je zle.
V obecné rovině předchází většině napadení konfliktní situace a jestliže se původci konfliktu nepodaří dosáhnout svého cíle, začne se u něj projevovat agresivní chování. Agrese je útočné jednání, v tomto případě vedené proti jiné osobě doprovázené tendencí poškodit či zničit jiný objekt, případně ublížit jinému člověku.
Z našeho pohledu je důležité, že v případě nevědomosti nebo neznalosti takových principů se můžeme nečekaně dostat např. do stresové situace. Jednoduše řečeno, budeme-li nepřipraveni na takovou situaci, dojde k narušení naší vnitřní rovnováhy. Každá stresová situace působí negativně na základní psychické funkce člověka. Neznalost mechanismů, které v takové situaci budou na psychiku napadeného působit vykoná své, protože jeho počínání bude pouze pod vlivem převládajících emočních faktorů - konstruktivní motivace chybí.
Mezi pracovníky CBS (bodyguardi, vyhazovači, zásahovky), a nejen mezi nimi obecně převládá názor, že znalost a aktivní činnost v bojových sportech je dostačujícím ekvivalentem sebeobrany nebo dokonce i profesní odbornosti. Samozřejmě, že význam bojových umění a sportů je neopomíjitelný a je ku prospěchu jejich profese, ovšem nelze jej považovat v žádném případě za dostačující.
Vyvážený vztah mezi psychickou stabilitou, fyzickou zdatností, technicko-taktickou přípravou v pohybu, chováním a jednáním v reálně nebezpečné situaci umožňuje závažný zákrok úspěšně realizovat (útok odrazit).
Aplikace právní disciplíny do cvičení sebeobrany je dalším kritériem určujícím kvalitu této činnosti. Dá se říci, že takové cvičení, jehož součástí není podrobné seznámení cvičenců s podmínkami (mantinely), které stanoví (vymezuje) pro sebeobranu zákon, nemá pražádný význam. To by mělo platit i pro bojové sporty, ovšem v sebeobraně jde o záležitost nepostradatelnou. Takové cvičení se stává pro svěřence spíše nebezpečným (jde o riziko v případě přímé konfrontace se zákonem).
Příkladem může být skutečný případ řešený před soudem, kde byl mladík (člen místního oddílu karate) ve věku 20 let obviněn z tr. činu ublížení na zdraví (s trvalými následky). Během líčení vyšlo mimo jiné najevo, že neznal ani v nejmenším podmínky nutné obrany a ani v rámci sportovní přípravy žádné povědomí právní odpovědnosti nezískal. Jeho trenér neměl potřebnou trenérskou kvalifikaci. Činnost oddílu byla vykonávána pod hlavičkou DDM, kde odpovídající doklad o kvalifikaci trenéra nepožadovali. V takové situací platí velmi trefně staré latinské přísloví "Ignorantia iuris non excusat" neznalost zákona neomlouvá. Není nutné zdůrazňovat, že podobná zkušenost může mít až fatální důsledky, které můžou jediným okamžikem změnit dosavadní život vašeho svěřence. Náš obviněný skončil (možná zbytečně) několik měsíců v cele předběžného zadržení a již několik let čeká na vynesení rozsudku. Několika letý život v nejistotě jestli vyvázne "jen" s podmínkou nebo se do vězení ještě bude muset vrátit, udělá své s každým člověkem.
Český právní řád respektuje základní podmínku efektivní sebeobrany a sice, má-li být obrana účinná, musí být důraznější než útok. Přičemž obrannou akcí je sledována likvidace útoku (nikoliv útočníka). Toto je naopak základní limitující podmínka pro zákonnost v sebeobraně. Ale na druhou stranu zákon varuje: Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Z toho vyplývá, že otázka zákonosti či nezákonosti sebeobrany není tak jednoduchá. Určitě stojí za to věnovat se i této problematice, ovšem ne jen povrchně. Jeden pohled je, co stanoví zákon a druhý pohled např. kvalifikovaný právní výklad nebo též nálezy soudů jak rozhodovaly v předešlých obdobných případech.
Přeji vám všem úspěšné završení letošních tréninkových plánů
www.czin.euweb.cz
|
|
| |
|
| Hodnocení článku | | Průměrné hodnocení: 3.80
Hlasů: 21
| | |
|
|
Re: Psychologie & právo – aplikace v sebeobraně (Hodnocení: 1)
Od: luen (cfwckt@seznam.cz) - Pátek, 30.05. 2008 @ 08:57:43 CEST
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://www.wingcheun.org/ | Mit aspon zakladni prehled o zakonech je v zajmu kazdeho cloveka, ale kdyby za mnou trener prisel ve 20-ti letech s tim at si nastuduji vse, co by se mi mohlo hodit, tak ho s tou knihovnou asi poslu do haje ... Je toho moc, kazdou chvili se to meni, upravuje ... Sami pravnici maji problem. Navic si myslim, ze kazdemu kdo vstupuje do zivota dospelich, potrebuje spise veci ohledne pracovne-pravnich vztahu nez nutnou obranu. Problem je v tom, ze trestni pravo je vetsinou kolem sorty lidi, kteri uz si sve odsedeli, vyznaji se a teoreticka priprava slusnemu cloveku, ktery se o vec zajima jen okrajove, neni nic platne, proti nekomu kdo ma dvacku odkroucenou po nasich NVZ ...
Je hrozne tezke se na tyle veci pripravit predem a priprava do znacne miry spociva i v tom, anat skulinky v zakonech, byt obeznamen s taktikou policejniho vyslechu atd ... atd ... Tohle zadny trener BU/BS nemuze suplovat a kdyz, tak na velmi amaterske urovni, ktera bude plat prtna ...
PS. Sebeobrana ... takova ta, kdy jde fakt o zivot, neni o zakonech, ale o preziti ... pak se resi nasledky a jak z toho ven. Sice se to casto zene do extremu, ale to posledni co zajima nas pud sebezachovy je zneni nejakeho paragrafu ;) Na tohle nejsme geneticky vybaveni ... nejak ti nasi primati, ze kterych pochazime a celkove evoluce nemyslela na nase vyhlasky a zakony ;) |
Re: Psychologie & právo – aplikace v sebeobraně (Hodnocení: 1)
Od: justjudo - Pátek, 30.05. 2008 @ 11:05:06 CEST
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) | | Myslím si, že vůbec nejde o to nastudovat nějakou knihovnu. Ale pojmy jako nutná obrana a krajní nouze by měl znát každý člověk, který se BU věnuje. Nemusí vědět o všech skulinkách v zákonech. Na to je opravdu čas až po konfliktu a je to záležitost právníků. Minimálně by však měl vědět rámec, kdy může svoje umění použít a kdy ne. Je fakt, že o tomhle se moc nemluví a ani se to nevyučuje. A v tom vidím přínos článku. Spousta mladých kluků hltá akční filmy (já taky) plných tvrďáků co rozdávají rány hlava ne hlava na potkání, ale nějak jim nedojde, že už je to na hranici zákona. Pak se dostanou do nějakého střetu a vedeni spravedlivým hněvem se dostanou do problémů. Ikdyž je to určitě lepší než se dostat do nemocnice... |
Re: Psychologie & právo – aplikace v sebeobraně (Hodnocení: 1)
Od: xiuwei (xiuwei@seznam.cz) - Pátek, 30.05. 2008 @ 14:53:36 CEST
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) | Já bych souhlasil s ,,justjudo,, Stačilo by osvětlit ty dva paragrafy §13 a §14 - kdy to ještě je nutná obrana a kdy již to není nutná obrana a to samé ,,krajní nouze,,. Měli by to vědět nejen cvičenci BU , ale možná by stálo za to dělat přednášky na školách.Nejen mezi mladšíma ročníkama , ale i mezi staršíma panují představy,že např. když ti někdo dá facku a dál již nepokračuje (útok netrvá),že ty mu můžeš dáš lidově řečeno takovou latu,až se z toho po..re. A to je samozřejmě nesmysl.
S Luenem souhlasím např. v tom,že pokud jde fakt o život,tak se nějakýma paragrafama vůbec nezabýváš a co bude,se řěší až následovně. |
|
|
Re: Psychologie & právo – aplikace v sebeobraně (Hodnocení: 1)
Od: Toman (t.michalek@centrum.cz) - Pondělí, 23.06. 2008 @ 23:44:27 CEST
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://junglebjj.com | Výpovědní hodnota tohoto článku pro mne "0"
A domnívám se že i dotyčný mladík karatista (z článku není patrno zda se bránil či útočil) byl i s "flastrem" rád za to že trvalé následky neměl on.
Souhlasím s Luenem. ?e na ulici se nejdřív "střílí" (pokud se musí) a pak vysvětluje. Útočníci většinou nejsou hodní hoši, které nějaké zákony trápí, znaj dokonale jen své práva a o povinostech jim patrně rodiče neřekli. |
|
|
|
