od Empty_Bell » sob 11. čer, 2005 14:37
Na závěr této zkomírající diskuze mi vytanula jedna věc. Nejde o nějaký kult osvícení, ale o kult jako takový, ve smyslu přehnaného uctívání nějakého prostředku.
Kultem, modlou se může stát prakticky cokoliv... Vlastní náboženská skupina, vlastní učitel, vlastní učení, vlastní božstvo, vlastní styl a to tehdy, když se nadhodnotí význam vlastního "vozidla" nad ostatní prostředky, vlastní "já", vlastní sebeprosazení, včetně různých forem "evangelizace". To vše je třeba nechat být a vrátit se k upřímnosti a opravdovosti, jen tak se lze učit. Jsem žákem, nikoliv učitelem.
Co se týká osvícení a zazenu. Nepoužívám slovo zazen pro buddhistickou meditaci v sedu. Používám raději slovo meditace, a tímto se myslím vyhnu "kultu" a nadhodnocení zazenu. Meditace v sedu je vůz, prostředek, jak ponechat tělo v optimální poloze a způsob, jak nechat usadit rušivé vzorce mysli. To je vše. Meditace v sedu není to samé, co osvícení, ani to není zaujímání Buddhovy polohy, proplétání obočí a koukání stejnýma očima, jak bývá poeticky popisováno... ©ákjamuni neměl žádnou "svou" polohu, ani žádný buddha, probuzená bytost, nemá žádnou trvalou fyzickou či mentální polohu. To je mýtus stvořený lidmi, a tato představa bývá předmětem přehnaného kultu, jak lze vidět na soškách a zobrazeních v chrámech. to už je o náboženství, ale buddhismus není náboženství, nemá základ postavený na Bohu.
V počátku buddhismu byl historický Buddha zobrazován symbolicky snad jenom "kolem", symbolem roztočení učení, Dharmy. Také je docela zajímavá skutečnost, že v některých pozdějších odnožích buddhismu není již tolik autoritou samotný Buddha a jeho slovo, ale jednotliví učitelé. Nehovoří se již ani tolik o Buddhovi, ale o Darumovi, Dogenovi, Rinzaiovi a jejich stylu. ®áci s obdivem tyto styly přejímají, včetně způsobu mluvy, tvrdosti či měkkosti, vydávajíc styl za něco autentického.
"Moje slovo" však hřmí proti tomuto pojetí: Buddhismus (alespoň v mém chápání, čímž uznávám, že si nenárokuji nějakou obecnou pravdu) nemá žádný "styl", ale týká se HLAVNĚ obyčejného života mimo zvyky a tradice!!! Je to přístup každodenního bdělého uvědomování si zkutečnosti a to je něco, co překračuje vztah k určité skupině či sektě. Takový život a taková sounáležitost s okolím je pravý význam slov "Buddha, Dharma a Sangha". Není to nic sektářského (ani výlučného pro oblast Thaiwan a okolí).
Samsára není nirvánou, dokud je zde rozlišující mysl. Rozlišující mysl se nevyhne dualitě. Když v meditaci zkončí uchopování skrze rozlišující mysl, není zde ani samsára, ani nirvána, pouze TO, CO JE. Není zde Buddha, není zde jedinec, není zde pozorovatel, není zde jógín, ALE skutečnost zcela mimo pojetí svatého či nesvatého.
Meditace v sedu je základ, avšak nemá žádnou hranici. Když např. některý žák Sótó školy začne přehnaně uctívat zazen, ať se zeptá svého mistra na hranice zazenu! Zazen nemá žádnou přesnou hranici vymezenou buď polohou těla, nebo stavem mysli. Nepopírám tím ale zažitou optimální polohu těla, kterou je třeba zaujmout, aby mohla nastat vyvážená meditace v sedu. Základ zazenu je daný, odskoušený a lze se naučit. Buddhův cíl však nebyla meditace v sedu, ostatně někteří jeho žáci došli vhledu jen na základě Buddhovy přednášky. Cílem Buddhismu je VHLED v pravou povahu skutečnosti, ne ZAZEN, ne MEDITACE, ne UCTÍVÁNÍ, ne KULT.
ZAZEN JE PROSTŘEDEK, NIKOLIV CÍL.
CÍLEM JE VHLED.
Stejně jako v příkladech, které jsem udal dříve, že žák může najít prvního učitele za rohem, kterému uvěří na 100% atd., nejsou tyto úvahy cíleny k někomu konrétnímu, je to obecná úvaha na základě několika zkušeností. Tuto poznámku píšu kvůli dojmu, který jsem nabyl, že by se podobné výroky mohly stát překážkou vzájemného porozumění, nebo že mohly být zbytečně vztaženy k vlastní osobě.
Naposledy upravil
Empty_Bell dne ned 12. čer, 2005 14:37, celkově upraveno 15