K tématu nic nemám
jen pár oprav...
Tyrman píše:Jo rád bych chtěl upozornit ty odborníky, co píšou že řízený boj = kata, že jsou na omylu.
Ano, mýlí se, ale ty taky
Tyrman píše:Pro úplnost - Kata je sestava cviků po sobě jdoucích simulujících boj proti stínovému soupeři.
Kata je forma, tvar - bez ohledu, na to jestli to spojíš s bojovým uměním nebo ne. Nemusí jít o cvičení bez partnera s tzv. stínovým protivníkem... tj. kasó teki. Kata v tradičních japonských školách se běžně cvičí ve dvojici. Techniky kendžucu, nebo naginata jsou katy. Techniky džúdžucu (jako je Daitó rjú) jsou katy... Kata může být třeba jeden jediný pohyba tedy nejen že se nejedná os tínové cvičení, ale také nemusí jít o sestavu cviků.
Tohle je fakt, nikoliv téma k diskuzi.
Tyrman píše:Staří Japonci věřili, že pokud se ponoříš hluboko do sebe a do boje v Kata, tak sestoupí bohové a v Kata tě vyzvou na souboj. (Vizualizace v maximální koncentraci) - jinak legenda. Aplikace Kata do praktického boje proti fyzickým osobám, není Kata = řízený boj, ale Bunkai Kata, což je ale aplikace a ne samotná Kata. Čímž se dostávám k tomu, že nazýváte věci nesprávnými jmény. Nevim kolikátej máte kdo dan a je mi to u řiti, protože pokud existuje řízený boj, tak se jmenuje Randori (Podle stupně) a nebo Kumite (jiyu ippon) atd..
Nevím, čemu věřili staří Japonci, ale význam "kata" je v jejich kultuře o něčem jiném IMHO. Jde o přenos minulosti dál... Keiko šokon, princip sleduj minulé pro lepší přítomné. K tomu jsou na BU.cz větší odborníci (mamuši, pucmaz...), ale IMHO je podstatná část japonské kultury založená na "kata".
Dále víceméně souhlas s tou výhradou, že termín bunkai, randori nebo volné kumite je známý především v moderním budó. Stejně tak šiai (něco jako zápas s pravidly, nebo zápas pod dohledem), nebo dži geiko (volné cvičení)...
Myslím, že se v našich podmínkách všechno nebezpečně zjednodušuje, a tak si to strčíme do škatule "bunkai", ale pořád je to kata... v tradičním pojetí. Existuje pro podobné cvičení, tj. kata va dvojici také označení kumitači apod. Každá škola, každé rjú, každá zbraň mohla mít svoje označení. V některých školách iaidó ve dvojici se tomu často říká kurai dori...
Víc jen k tomu nepřesnému výkladu historie:
Tyrman píše:Když vezmeme v úvahu, na jaké úrovni byl Ueshiba, když začal Aikido cvičit a že měl za sebou roky dřiny u mistrů, jako by Sókaku Takeda, Jigoro Kano a další. ®e byl mistrem Daito-rjú aiki-jutsu a mistrem ve škole šermu ©inkagerjú.
Na jaké byl Uešiba úrovni? Roky dřiny? Určitě dřel, ale:
Studentem Sokaku Takedy byl sice několik let, ale jejich setkávání se počítá na týdny a možná měsíce. Je to zdokumentované... ale bať Daitó rjú opravdu cvičil a vážně. Měl certifikát kjodžu dairi, který ho opravňoval učit (zřejmě pod dohledem ST), ale neměl menkjo kaiden, a tedy nedokončil úplné vzdělání v Daitó rjú. Nevím, jak moc je v tom rozdíl po technické stránce, ale na druhou stranu to byl jediný certificát vystavený na Uešibovo jméno... Nicméně Uešiba nebyl "mistrem" Daitó rjú.
K dalšímu - Uešiba u Džigora Kana NECVIČIL.
Uešiba NEBYL mistrem šermu ©inkage rjú!!! Když byl na vojně studoval džúdžucu Jagjú šingan rjú nebo Goto ha jagjú šingan rjú, ale nedělal ©inkage rjú kendžucu, to je jiná škola.
K jeho mistrovství... měl asi roční zkušenost s Tenžin šinjó rjú džúdžucu a cvičil Kodokan džúdó s někým v Tanabe (ten učitel byl ještě mladší ne Uešiba). Mimoto učitelé Kašima šintó rjú navštěvovali Uešibovo cvičení v Kobukanu, ale Uešiba s nimi údajně necvičil. Dále není nikde doložené něco o tom, že by Uešiba cvičil s kopím nebo tyčí - kdo by o tom věděl, může zbořit jeden veliký otazník... ale to je OT. Jediné potvrzené cvičení s něčím podobným kopí nebo tyči je vojenský výcvik džúkendó (bajonet).
K tomu dalšímu, cos napsal nebo k tomuhle tématu vůbec se vyjadřovat nebudu, protože tomu nerozumím
Patrik
P.S.
Jinak vám všem držím palce v rozlousknutí tohoto topicu a pardon za vytržení