Strach

[Jur-fu]

Zdravim, mam taku otazku ohladom strachu. Uz dlhsiu dobu mam strach z jednej veci, nechcem povedat akej, pretoze mi to je trapne. Zaujimalo by ma ci ma niekdo s tymto skusenosti. Rozmyslal som nad tym ze by som denne aspon 15minut sa tomuto strachu vystavil a ten by sa stale zmensoval ale neviem, preto sa pytam ci uz neikdo nieco podobne zazil alebo s tym ma skusenosti, pretoze to strasne obedzuje zivot.

[Jendis]

No jasně. Ale těžko k tomu zaujmout nějaké stanovisko, když nevím, oč jde. Jestli se stydíš veřejně, klidně můžeme přes SZ.....

Já mám strach z výšek(nebojím se říct fobii) a z toho, kam směřuje můj zdravotní stav - jak dopadnu. To druhé moc neovlivním, s tím prvním tak nějak bojuju a nějako to jde. Sice jsem vždycky "potento" , i třeba jen dva metry nad zemí......

[zbek]

Ja mám strach každou chvilku ze spousty věci . Většinou zbytečně vyřeší se za par minut bezproblemu , bud časem nebo s někym kdo daný problém zná (akorát ho najít), Možná proto mam rad bojové sporty , při nich nemam čas nic řešit a jenom relaxuji za sebe

[Toman]

Někdo mi kdysi řekl - Není slabost mít strach ale překonat ho to je síla!
Jenom hlupáci nemají strach a to je fakt

[Jur-fu]

No dobre, tak mam strach z tmy. Neni to tak hrozne ked je niekto doma, ale ked som sam tak radsej zaspavam so zapnutou telkou, vlastne ani neviem coho sa v tej tme bojim, proste ked je tma tak mi velmi pracuje predstavivost a zacnem mysliet na sprostosti ako su duchovia, Ufóni ...
Ale cely ten strach nasobi ta tma pretoze cez den by som sa toho vobec nebal, jedine ze by mi pristali v obyvacke..

[Jendis]

Nemáš se zač stydět, prostě Ti tma vadí a bojíš se jí....no to je toho. Nemyslím si, že by se Ti proto někdo posmíval.
Takových lidí je.....pokud se to nechá vyřešit třeba lampičkou, televizí.....tak potom pohoda.

Jak píše Toman - Není slabost mít strach, ale překonat ho, to je síla!

To, jak jsi napsal, to by , v tomto případě, mohlo fungovat....( Rozmyslal som nad tym ze by som denne aspon 15minut sa tomuto strachu vystavil ) .... jen dávej pozor, aby sis neublížil (psychicky )....pokud to nepůjde, raději třeba zmenši časový limit.

Jinak, obecně, strach je zdravej...kdo se nebojí, je většinou duševně narušený. Bojím se při každém výjezdu v práci, bojím se, když někoho řeším a nevidím jeho ruce, bojím se, když lezu k nějakému psovi - zároveň s tím ale bojuju, aby to na mně nebylo znát - jestli mi rozumíš?! .....ten strach mne posiluje, jsem víc ve střehu a vyplácí se to.

Hlavně se tím nenech ovládat a vědomě s tím bojuj

[siegfried]

Jur-fu: mam velmi podobny problemy, uz je to lepsi, ale taky mam ve tme obcas strach. A ne z realnych veci (zlodeji apod.), ale presne - z UFO, nakych priser z astralu apod. Jako malej jsem neusnul bez pootevrenych dveri na chodbu, kde se svitilo. Hodne mi na tohle pomaha veta, kterou jsem nekde slysel a obcas si ji ve tme (napriklad i nekde venku, kdyz jdu po setmeni) pripominam: "Noc je stejna jako den, akorat je tma". Jinak vrele doporucuju zajit za psychologem, pripadne psychiatrem, kterej se venuje psychoterapii, da se na tom ucinne pracovat a neni to zadna vostuda.

[BizonCZ_hele_admin]

Tak to je fajn, ze v tom taky nejsem sam.

[Jur-fu]

Tak dakujem vsetkym, tiez som rad ze v tom niesom sam .. a snad sa mi podari tochto zbytocneho strachu zbavit..

[defendu]

Zkoumáním strachu se zabývám spoustu let...sám jsem ta nejlepší laboratoř. Na dveřích nebo někde jako ochranka nikdy nevíte co se bude dít proto je absolutní nutnost zabývat se strachem...ne jako akademickou činností, tedy tím, že si o něm budu číst vědecká pojednání, ale hledáním možností jak docílit toho, aby se neobjevil, nebo byl menší...aby člověka neomezoval...takže zase jen praktickým věcem, které vám mohou skutečně trvale pomoct a to třeba i hledáním právě v těch akademických knihách...

Tvrdím, že strach je jenom jeden...je to jediná emoce, ale o různé intenzitě...pokud máte strach z toho, že vás stará seřve, že jdete pozdě k večeři je to ten samý strach jako když vám frajer míří pistolí na hlavu...rozdíl je jen v intenzitě, síle toho strachu. V prvním případě je to jen slabá emoce, v tom druhém je to nejintenzivnější zážitek vašeho života...velmi silná negativní emoce, kdy máte pocit, že jste blízko smrti.

Vždy jsem si kladl otázku jak to dělali bojovníci v dávných dobách, že se před bitvou prostě neposr.. a nezdrhli. Oni věřili v Boha/bohy a byli si jisti, že nad nimi bdí a ochrání je. Odevzdali svou vůli představě něčeho co je nad nimi a strach se buď stal snesitelným nebo zmizel. Husiti byli přesvědčeni, že jdou správnou cestou k Bohu a tudíž je nikdo nezlomí, křižáci proti nim šli do boje s neustálým řevem Gott mit uns!!, arabové se svým pověstným Inshalláh, kšátrijové drmolili mantry, assasíni používali narkotika, samurajové se snažili být bdělí, plně soustředění na Teď....a proč to všichni dělali?? Měli jediný důvod, aby zpomalili nebo zastavili myšlení. A proč? Protože myšlení je STRACH...přestaňte myslet (představovat si) co se vám může v boji stát, že z tý vejšky můžete spadnout, co v tý tmě na vás čeká, co vám ti chlapi můžou udělat atd... a strach je fuč. Problém je jen v představách, když zmizí, strach taky...Čí jsou ty představy? Moje. Z čeho mám tedy strach. Ze sebe...z vlastních představ a myšlenkových projekcí. Schíza, co?

Strach je negativní emoce...negativní proto, že se nám nelíbí. A jak vznikají emoce? Emoce jsou fyzickou reakcí na naše myšlení (extrémě důležitá věta).Dokážeme ovládat emoce? Ne..maximálně potlačit. Dokážeme, ale ovlivnit naše myšlení nebo ho dokonce zastavit? Ano...můžeme a to pomocí pozitivního myšlení (myslím na to co já udělám jim a ne co oni mě, že z té vejšky neslítnu, protože je tam zábradlí, že v tý tmě nic neni a pokud ano tak to rozsekam na hadry, takže je jedno co tam je), pomocí vizualizace - v relaxovaném stavu si představuju jak jsem v podobných situacích úplně v klidu, pomocí pozitivních afirmací - Jsem klidný, silný, odvážný bla bla...a meditací, kdy se zaměřuju na přítomný okamžik, čímž se (ne)snažím zastavit myšlení...

Tyhle metody je možné použít předtím než se strach objeví (pokud se vůbec objeví, ale on se právě díky těmhle cvičením bude objevovat míň a míň) a pokud máte strach právě teď, tak se na něj zaměřte svým vědomím, pozorností, ne na myšlenky co ho vyvolali, ale na tu samotnou emoci/pocit strachu. Plnou bdělou pozornost vaší mysli nemůže přežít...zmizí. A proč? Protože, když se soustředíte na tu emoci strachu, tak automaticky v hlavě přestanete rozvíjet ty katastrofy kterými jste ten strach vytvořili a když nejsou živeny...chcípnou.

Toť vše co jsem se v sobě naučil o strachu za ty roky co jsem mu byl neustále vystavován...pic

[NAIA]

Jur-fu: Můžeš napsat kolik máš roků?

Defendu: Opět famózní kousek

Nejenom staří válečníci používali postupy jak se zbavit strachu. To co tady popisuje Emil (nepřemýšlím co mi udělá on, řeším jen to co udělám já mu...) to je postup Lee Morrisona a sedí. Lee také mluví o "prázdné mysli" takže je dobré jak se tito "moderní válečníci" shodují s těma dřívějšíma.

Co je další zajímavaá věc je Mental Coaching Rodney Kinga. Je to opět o tom udržet nás v daném okamžiku v průbehu boje (sparringu třeba). Má na to opět svoje metody ale "prázdnou mysl" tak najdete taky....

Takže to co popisuje Emil naprosto sedí...jen jsem chtěl napsat že to najdete i nyní. Ono ta sebeobrana není jen o "tupém mlácení" jen je potřeba trochu hledat a mít dobré trenéry.

[Jendis]

(nepřemýšlím co mi udělá on, řeším jen to co udělám já mu...)

o tom tu psal kdysi i Luen....

Jinak Emile, bravo

[Pec]

...že v tý tmě nic neni a pokud ano tak to rozsekam na hadry, takže je jedno co tam je) ...

Řešíval jsem při chození po lese v noci různý zvuky a šramoty. A pomáhla jsem si tím, že když ježek dokáže udělat takový rámus, tak šramocení nemůže být od ničeho velkého
Teď už sice vím, že ježek dokáže chodit i pěkně potichu a možná tím dupáním a funěním řeší vlastní strach, ale nějak mi to nevadí, zkušenosti hovoří proto, že potkat UFO či někoco jiného nebezpečného je a) krajně nepravděpodobné b) přmýšlet o tom mi nepomůže
Ale kdyby náhodou první příznaky strachu přišly, tak je dobré dýchat zhluboka ...

[Jur-fu]

to NAIA : 16 ..
to defendu : dakujem, skvele napisane, tym sa budem rozhodne riadit

[zipule]

Zkoumáním strachu se zabývám spoustu let...

Hezky řečeno. Mně taky nejvíc pomáhá přeměnit ten strach na hněv.
Podle mě ale emoce ovládat jdou a to hlavně tím způsobem myšlení.
To "tady a teď" jsem si měl možnost mockrát vyzkoušet při lezení na skalách, kde mám ověřený, že pokud člověk začne myslet na to, jak tady může spadnout, jak mu to tady může uklouznout atd. je to obvykle právě první krok k tomu neúspěchu. Tělo začne na to myšlení reagovat, přestane člověka poslouchat, dělá si co chce, kdežto když se podaří tyhle starosti hodit za hlavu a při té samotné činnosti nepřemýšlet o tom co a jak se může stát, posune to člověka výkonnostně úplně jinam, až se kolikrát nestačí divit.

Důležitou roli hraje i způsob dýchání.

[defendu]

Zkoumáním strachu se zabývám spoustu let...

Hezky řečeno. Mně taky nejvíc pomáhá přeměnit ten strach na hněv.
Podle mě ale emoce ovládat jdou a to hlavně tím způsobem myšlení.
To "tady a teď" jsem si měl možnost mockrát vyzkoušet při lezení na skalách, kde mám ověřený, že pokud člověk začne myslet na to, jak tady může spadnout, jak mu to tady může uklouznout atd. je to obvykle právě první krok k tomu neúspěchu. Tělo začne na to myšlení reagovat, přestane člověka poslouchat, dělá si co chce, kdežto když se podaří tyhle starosti hodit za hlavu a při té samotné činnosti nepřemýšlet o tom co a jak se může stát, posune to člověka výkonnostně úplně jinam, až se kolikrát nestačí divit.

Důležitou roli hraje i způsob dýchání.

Samozřejmě, že emoce ovládat jdou, právě tím zaměřením se na myšlení a o tom celém jsem to právě psal

Na způsobu dýchání NEZÁLEŽÍ!!! Můžeš dýchat hluboce nebo mělce, je to fuk, důležité je že se na ten dech soustředíš, tím zase jen zastavíš myšlení, protože nemůžeš na jedné straně rozvíjet negativní myšlenky a ve stejnou dobu řízeně dýchat...V plicích problém neni, ale v tom na co soustředíš svou pozornost v daném přítomném okamžiku. Tomuhle je důležité porozumět, jinak člověk svůj strach nikdy nepochopí...

[luen]

JJ je to tak ... mam to podobne jako Emil. V tomhle souhlasim i s klasickejma textama, clovek je sam sobe nejtezsim souperem prave kvuli svemu strachu, kterej zivime svejma predstavama.

Zpomaleni dechu vede ke zpomaleni tepovky a pomalejsi tepovka s dechem zpomaluje i tekavost (klipovitost) nasi mysli. Ale to je dobre jen v nejake meditovarne a nebo v klastere.

Rodice nam reknou, ze se nemame bat manaska pod posteli, tak svuj strach transformujeme do neceho jineho. Pro nekoho je to pleska ktera hajluje, pro jineho fetak, kterej nabizi ukryte drogy v bonbonech detem pred skolou, jinej se boji kleciciho aladina na "letajicim" koberci ...

Neco jako, kudla ten je velkej, ten je silnej, ten ma jmeno, ten jich sejmul, ma nebezpecny kerky ... Misto toho, aby nase mysl pracovala uplne opacne v nas prospech. Je pekne velkej, ma vysoko gule ... to bude penalta. Ma dlouhe kudrnate vlasy (denne do nich rve kondicioner zesilujici vlasy od korinku), za ne se bude tahat, vlacet jednou rukou a bombit druhou, atd...

K cemu je cloveku trenink, kdyz jeho mysl pracuje v kritickej okamzik proti nemu, misto aby spolupracovala a pomahala?

Ja neverim na to, ze prectenim nejakeho fylozofickeho traktatu se clovek zmeni a nebo dozraje. Postup je presne opacnej, nejdrive zkusennosti a pokud nema clovek v hlave jetel, tak si to vysklada a da treba i neco dokupy. Jini to pak ctou, medituji nad tim, prednaseji o tom, chrli teorie z rukavu ... ale pak se s nima dostanete do srackove situace a vidite jakej je diametralni rozdil mezi teorii a praxi

Vetsina lidi jsou mamanci v pravem slova smyslu, boji se rany vice jak cert krize. Mnoho lidi necvici bu/bs protoze maji radi kontakt, ale protoze se ho panicky boji. Jenze se strachem vstavame, bereme si ho do prace, na trenal a pak zase do te postele.
Sednout si do lotosoveho sedu pred trenalem je fajn, ale strach je v nas! Prestehovat se do exoticke krajiny je fajn, ale nas strach se stehuje s nama. Cvicit exoticke BU neni lekem proti nasemu strachu, to je naivni predstava 90% vsech mr.ek motajicich se kolem bu/bs. Jak bojovat se strachem, kterej si neprizname ... bez odvahy ani ranu A nenauci vas s nim bojovat ten, kdo se o to sam jeste ani nepokusil?

[zipule]

JJ je to tak ...

Dobre mozna jsem to blbe napsal, tim dechem jsem myslel to, ze kdyz ho kontrolujes tak to funguje proti takovemu tomu freezu, soku. Kdyz mas sok zacnes preryvane dychat, nebo tajis dech a tim ze zacnes zhluboka dychat si od toho pomuzes ne?

Aspon mne to tak funguje.

[Jendis]

JJ je to tak ...

Dobre mozna jsem to blbe napsal, tim dechem jsem myslel to, ze kdyz ho kontrolujes tak to funguje proti takovemu tomu freezu, soku. Kdyz mas sok zacnes preryvane dychat, nebo tajis dech a tim ze zacnes zhluboka dychat si od toho pomuzes ne?

Aspon mne to tak funguje.

ale chlapi píšou o strachu, ne o kontrole šoku

[defendu]

JJ je to tak ...

Dobre mozna jsem to blbe napsal, tim dechem jsem myslel to, ze kdyz ho kontrolujes tak to funguje proti takovemu tomu freezu, soku. Kdyz mas sok zacnes preryvane dychat, nebo tajis dech a tim ze zacnes zhluboka dychat si od toho pomuzes ne?

Aspon mne to tak funguje.

ale chlapi píšou o strachu, ne o kontrole šoku

Přesně, šok je vyvolán úlekovou reakcí na nějaký nenadálý, překvapivý podnět...Ten si člověk nevyvolá sám svým myšlením, ale je mu vystaven zvenčí. Nejlepší je ho skutečně rozdýchat...je to ale automatické, nemusíš nad tím přemýšlet, tělo samo začne lapat po dechu...problém je když se do toho zase vpustí to myšlení např. teď na mě znenadání zařval a já se hrozně lekl (šok), ale teď se mě určitě pokusí zabít ...bum a jsme zpátky u strachu z našich myšlenek/představ viz. výše..