OK, já teda začnu
Takže jedna citace:
Bujinkan je studium starobylého bojového umění škol kobudo ryuha. Když mluvíme o kobudo nebo koryu, někdy ve spojení s termínem bujutsu, mluvíme o všech tradičních japonských školách bojových umění, které byly vytvořeny před reformami Meiji (1868). Jedna z hlavních charakteristik těchto starobylých škol, kterou mají od svého založení, je přímá linie předávání nebo učení Sokeho (velmistra nebo hlavy rodinné tradice) svým učedníkům. Hatsumi sensei obdržel titul Soke v devíti školách.
Podle toho by se dle mého mělo na Bujinkan nahlížet. Je to studium starých koryú. Takže ne jen sebeobrana, ne jen sport, ne jen filozofie, ne jen historie. Já osobně uznávám že je to učení na celý život a zahrnuje mnoho aspektů. Také uznávám že to není sport do ringu proti několik let trénujícímu BS. Není ani primárně vyučován jako sebeobrana... ale všechny myšlenky a aspekty zmíněného jsou v tom víceméně obsaženy. Pády, boj na zemi, údery, bloky, chyty, vyprošťování z chytů, páky, randori, posilování, protahování - věřte tomu nebo ne, to všechno se cvičí. A jde jen o to jak to který trenér podá a jak aktivní a "snaživý" je student. Některé věci mě překvapují svojí funkčností - i když většinou se je naučit je opravdu otázka let, ne měsíců. (ale základní kihon happo je opravdu jen pár pák, bloků, úderů a protitechnik - nic světoborného - ale zdokonalovat se dají donekonečna) Proto jako primární sebeobrana pro začátek je to opravdu vcelku nepoužitelné v té formě které se snažíme dosáhnout. Ta počáteční sebeobrana opravdu nebude vypadat tak jako na videu z youtube, ale určitě by byla silovější, více úderů, krve a s lidmi jako Ukrop určitě prohraná. Všechny ty pomalá opakování, zkoušení, nízké postoje, jednotlivé údery atd. se procvičují proto aby drilováním člověk zapoměl na techniku a intuitivně bojoval. Ale po mnoho, mnoha trénincích a letech.