Tak já taky přispěju svým názorem
Já jsem zastáncem tvrdší školy.. Ano, trenér by měl být přátelskej člověk a trenér a jeho žáci můžou být kamarádi, ale mělo by se rozlišit kdy se cvičí a kdy se jde na pivo, a podle toho by taky mělo vypadat vzájemné chování..
Tréninky by měly mít trošku charakter že je prostě vede někdo kdo je hold "výš" a má respekt. Když si vzpomenu na svoje začátky, tak nemůžu zase říct že to bylo nějaký brutální, ale o důrazné zvyšování hlasu nouze nebyla, fyzičku jsme rozhodně nezanedbávali a že bych nikdy neschytal nějakou ránu to rozhodně říct nemůžu.. Kolikrát mě přišlo že je na nás trenér hnusnej, že je to moc tvrdej a že bych se na to radši vykašlal..
Ale s odstupem času jsem pochopil, že fakt na ulici se s tebou nikdo sr*t nebude a pokud v tělocvičně či dojo s tebou budou zacházet jako v bavlnce, tak na ulici bůh s tebou..
Kolikrát jsem fakt mě tréninků plný zuby, ale dneska když na mě zavře nějakej frajírek a já vím že si z něj nesednu na pr*el..
Sečteno, podtrženo, podle mě trenér je jen člověk, má svoje zápory, má svoje klady, ale měl by si snažit držet svou profesionalitu, být přátelský, ale zároveň dokázat lidem ukázat že jsou na bojovém umění/sportu, né na baletu
"Strenght does not come from physical capacity, it comes from indomitable will."
(Síla nepřichází z fyzické kapacity, přichází z nezkrotné vůle)
Mahatma Gandhi