JRup píše: Zapomeň na pánbíčkaření a poklonkování a soustřeď se na cvičení. Odpovídající zdvořilost nejenom k učiteli je samozřejmě důležitá. Společnost se mění a dnes (i v BU) není a nebude co včera.
Aby nedošlo k nedorozumění. Jsem zastáncem starých pořádků, nepánbíčkařím a nepoklonkuju, jde mi jen o to, že mě docela mrzí vzdalování se od těch starých hodnot. Podle mě totiž na nich není moc co měnit, resp, težko najít lépe fungující pořádky.
Hodně to souvisí např. s dotazy na tomhle fóru typu "Jsem z tramtárie a hledám učitele tohohlespeciálníhokungfunebočeho. Pokud možno v místě, abych nemusel hnout zadkem při dopravě na trénink".
Sem píše několik lidí, kteří se odtrhli od svojí milované tramtárie a odjeli studovat do Číny, nebo kdoví kam, nebo pravidelně dojíždějí za svými učiteli. Protože učitel je ten za kým stojí za to jezdit. Bez ohledu na peníze, nebo čas, nebo pohodlí. To je to o čem mluvím. Učitel je ten, který řekne jestli budu jeho student, nebo nebudu.
Asi jsem odbočil zpátky k původnímu tématu, ale chápu to všechno tak nějak jako celek, takže mi promiňte, jestli to vypadá zmateně.