Pokud vám to nevadí, trošku se do toho vložím.
Mrzí mě, že se z debat obvykle stávají žhavější diskuse podporované egem, myslím, že na tom musíme máknout všuchni, ale k technikám.
Dnes jsem byl se svým Sifu a tak se logicky stalo, že jsem se jej ptal na tyto věci. I když to mělo být dříve, ale když jsem toto téma zakládal, mistr byl na Islands a já jej nějaký týden neviděl, takže....
Mistr říkal toliko, V NA©EM stylu Ma bu, širší, ne stehna níže než vodorovně se zemí (u žádného postoje; k tomu zajímavost, četl jsem někde, že např. ani dřepy by se neměly dělat níže než výše uvedené/?/), což je ale zvláštní - špičky směrem vpřed/!?/.
Nicméně podotkl, že vše je individuální, to ale snad všichni přirozeně akceptujeme, navzdory všemu co zde padlo, i přes to, že dělám Ma bu špatně dle PM, (nemyslím že mám postoj "proseděný" páč se snažím držet linii - čili obvykle spadnu z mírně vyššího Ma bu do vodorovného, ne níž, to už obvykle mám problém to ustát jako celek), tak i po mnohaletém (ne nějak intenzivním na Ma bu zaměřeným) cvičení celkem žiju a jak jsem řekl, nemám (zatím!!!!), žádné problémy s koleny, nota bene, které by se daly dohledat vspeciálně v chybném postoji.
Nicméně SI VÁ®ÍM všech fundovaných rad a názorů, speciálně od PM, protože mi logicky dávají smysl, taky jsem "už" ve fázi, kdy přemýšlím nad tím, co mi kdo řekne, či co kde přečtu
Celkově se slabými koleny, když padají kolena do stran, pak je to obvykle u začátečníků, hlavně když mají širší postoj, než je běžné.
Jistě bychom všichni našli spousty "dokumentů" různých škol a mistrů, a zjistili, že se Ma bu od mírně až hodně liší škola od školy, mistr od mistra.
Nemyslím, zvláště u starších mistrů, že by tito neměli své Ma bu léty prověřené a naopak, že učí své studenty to co sami nemají prověřené - já to dělám tak, ale ty to budeš dělat tak.....
Pokud bych měl říci PROČ takové a ne jiné - nižší ma bu a postoje všeobecně pro cvičení síly nohou, formy a boj sámo postoje vyšší.
Sevřené špičky proti utíkání energie, otevřené špičky jednodušší stání...
Prakticky, když jsem stál "zaháknutý" kotník za kotník v Ma bu, soupeř mi s nohou prakticky nepohnul, páč energie šla dostředu (u mě), naopak, když jsem já zabral, celkem jednoduše jsem mu nohu potáhnul, protože směr jeho energie (tedy i špičky), byl ke mě a já ji jen "pustil".
Navíc, sevřené špičky dle mého, větší stabilita celého ma bu.
To jsou samozřejmě subjektivní postřehy a nemusí mít obecnou platnost.
Cvičení zdar všem a v míru
Mantis