KOHOUT

[kelt]

«i Sing-c cvičil pro svého panovníka kohouta na zápasy.Po deseti dnech dnech výcviku se panovník zeptal:"Nu co?Už je kohout připraven?""Ještě ne,"odpověděl «i."Naparuje se pýchou."
Za deset dní položil panovník «imu stejnou otázku.
"Zatím ještě není připraven,"pravil «i."Reaguje na každý sebemenší zvuk,vrhá se za každým stínem."
Za dalších deset dní se panovník zeptal na totéž.
"Ne,stále ještě není připraven,"odpověděl."Má hněv v očích a přemáhá ho vztek."
Opět uplynulo deset dní a panovník se zeptal znovu.
"Nyní už je téměř připraven,"odpověděl «i."Slyšíli kokrhat jiného kohouta,nehne brvou,podíváte-li se na něho,je jako dřevěný.Jeho důstojnost je dovršena.®ádný kohout se neodváží postavit se mu zpříma a pohlédnout mu z očí do očí.Každý se hned otočí a prchne."


Čuang-c´

[hellas]

proc to sem davas, to je preklad ze slovenciny(od Mira), do cestiny?

[kelt]

Nevim že to přeložil Miro.Vim jen že je to v knize "Moudrost Staré Číny"od sinoložky a japanoložky Věry Hrdličkové.

[kelt]

A teď sem kuli tobě prozradil název knihy takže sem částečně ochuzen o pěkný pocit ze zveřejňování některých příběhů na tomto foru.

[Skateordie]

Pekny a vystizny clanok. Fakt dobre. Az nato, ze bez tych faktorov vie bojovat iba ozajstny majster. Mozno za 15 rokov

[yuanfen]

ten príbeh poznám. Aj ja to chcem vedieť

[Miro]

Co chces vediet, Yuanfen? Ako trenovat kohutov, alebo aby pred Tebou prchali? Nechci vediet prilis vela, poznanie boli, naozaj.

Miro

[Yvan]

Trocha jiný překlad textu jsem dával do Kung-fu prislovi dne 20.11.05.

Dokonalý bojový kohout

«i Siao-c' cvičil pro krále Süana kohouta k zápasům.
Po deseti dnech se král zeptal:
"Umí kohout už zápasit?"
«i Siao-c' mu odpověděl:
"Ještě ne, ještě je pyšný a prchlivý."
O deset dní později král svou otázku zopakoval.
«i Siao-c' mu odpověděl:
"Ještě ne, ještě reaguje na vlivy z venčí."
Za dalších deset dní se král tázal znovu.
«i Siao-c' opáčil:
"Ještě ne, ještě se kolem sebe rozhlíží a chce předvádět svou velkou sílu."
Když uplynulo dalších deset dní a král se zase zeptal, řekl «i Siao-c':
"Nyní již ano. Když jiní kohouti kokrhají, jeho se to nijak nedotýká. Jen se na něj podívejte, vypadá jako by byl ze dřeva. Jeho vnitřní činná síla je dokonalá. Ostatní kohouti se ho neodvažují vyzvat k souboji a prchají, jakmile jej spatří."
Lie-c'

[yuanfen]

vedieť v určitých situáciach tzv. nepohnúť ani brvou. mať taký prirodzený rešpekt.

[Lear]

Miro: Ak poznanie bolí, prečo sa oňho snažíš? Lebo to aj tak stojí zato..

[Miro]

Miro: Ak poznanie bolí, prečo sa oňho snažíš? Lebo to aj tak stojí zato..

Lear,

lebo bolest, i ked boli, zase nie je az taka vec, aby sa z nej clovek posral. A kvoli zotrvacnosti - nie je lahke furt vyskakovat z rozbehnutych vlakov... Inak som si tiez myslel, ze poznanie stoji za to... Ba mozno si to myslim este stale, i ked rozhodne nie az tak pevne, ako kedysi... A napriklad taky Laozi celkom jednoznacne tvrdi, ze poznanie nestoji za to...
Ono je to trochu komplikovane a zavisi to aj do toho, co chapeme pod slovom poznanie. Vezmi si take zenske, napriklad. O 99% percent zien mozes povedat takmer s istotou, ze vela toho muzskeho poznania nema... Opacne to plati tak isto, samozejme. Chyba im to? Ani v najmensom.
Ja osobne oznacujem pod slovom poznanie to, co je vysledkom spirituality. A ked si vezmes troch najspiritualnejsich v historii ludstva, tak je to na zaplakanie - Jezisa ukrizovali, Laozi odisiel dobrovolne z civilizacie do stratena, Buddha bol dobrovolnym zobrakom... Naozaj to stoji za to? Mat poznanie totiz znamena bud byt oddeleny od spolocnosti (pretoze taky clovek je iny), alebo sa vratit do spolocnosti a na poznanie "zabudnut". Co by si si vybral, keby si sa mal rozhodnut?

Miro

[Fukki]

.

[Lear]

Miro - to potom vlastne hovoris, ze je lepsie byt nevedomy, ale spokojny, ako mudry, ale preto aj plny bolesti.. Nieco ako Chvala blaznovstva od Erasma Rotterdamskeho. Tu by som ale s tebou moc nesuhlasil.. Naco ti je stastie, ktore je sposobene len tym, ze nevidis podstatu veci?! Ze sa branis tomu ju hladat?! To je potom len iluzia.. To uz mozes kludne pit alebo brat drogy.. Myslim, ze ani Buddha, ani Lao-c' svojej mudrosti (poznania) nelutovali.. Aj ked im to prinasalo aj problemy..

[Miro]

Miro - to potom vlastne hovoris, ze je lepsie byt nevedomy, ale spokojny, ako mudry, ale preto aj plny bolesti.. Nieco ako Chvala blaznovstva od Erasma Rotterdamskeho.

Nie, netvrdim, ze jedno je lepsie ako druhe, pretoze oboje su, ake su (skor by som povedal, ze v konecnom dosledku medzi nimi nie je az tak obrovsky rozdiel, ako si zvycajne myslime). Tvrdim iba to, ze aj poznanie nie je az taka super vyhra, akoby si jeden myslel - a ze mozno cele to usilie za to az tak velmi nestoji... Preco? Pretoze napriklad ludia Ti nerozumeju, chcel by si im pomoct, ale zistis, ze oni vlastne ani nechcu pomoct. Co v takom pripade s Tvojou mudrostou? Zostava Ti drzat si ju sam pre seba...
A keby si velmi chcel moje vyslovne vyjadrenie, nazdavam sa, ze je lepsie byt prirodzeny, nez nevedomy alebo naopak vedomy. Ked je niekto prirodzene nevedomy, je stastny, ked je niekto prirodzene mudry, je stastny, kto vsak neprirodzene nahana nevedomost alebo vedomost, je mimo.

Tu by som ale s tebou moc nesuhlasil.. Naco ti je stastie, ktore je sposobene len tym, ze nevidis podstatu veci?! Ze sa branis tomu ju hladat?! To je potom len iluzia.. To uz mozes kludne pit alebo brat drogy..

Nie, akonahle sa branis poznaniu, uz nie si stastny. Skutocne stastie je, ked nepotrebujes a ani netuzis vidiet podstatu veci, ked tu mudrost povazujes za zbytocnost a odpad - alebo na druhej strane, pokial ta mudrost pride sama od seba.
Jednym slovom, ked je to stastie prirodzene, samo od seba (ci uz je to stastie nevedomeho ci vedomeho) - co pitie a drogovanie nie su...
Ked vsak tuzis po poznani, tak za nim chod, ovsemze.

Myslim, ze ani Buddha, ani Lao-c' svojej mudrosti (poznania) nelutovali.. Aj ked im to prinasalo aj problemy..

Samozrejme, ze Buddha a Laozi nelutovali, nemohli lutovat, pretoze mali poznanie. A kto ma poznanie, nebude lutovat, nech uz by sa dialo cokolvek. Ale to uz je o comsi inom, povodne sme sa bavili o tom, ci to poznanie naozaj stoji za to... S lutostou to nema nic spolocne.

Miro

[yuanfen]

stáva sa vám niekedy, že vám ľudia nerozumejú, máte pocit, že ste iní? Zo skúsenosti viem, že sa vám ľudia začnú vyhýbať, a dostávate nálepku čudáka, aj keď vám to priamo nepovedia

[Lear]

A keby si velmi chcel moje vyslovne vyjadrenie, nazdavam sa, ze je lepsie byt prirodzeny, nez nevedomy alebo naopak vedomy.

A nie je to tak, ze prave poznanie je prirodzenostou cloveka? I ked hlboko ukrytou..?

[Harutomo_Yasumizu]

yuanfen: to je oukej, nepřemýšlej, uvolni se a s radostí drť svou výstředností okolí, to pamáhá Navíc je třeba ostatní pohoršit, aby nás neviděli tolik černě, hahahá

[Dacheng]

Souhlasím s tím, že když se člověk brání poznání, už není šťastný. Někdy je opravdu velmi těžké si pravdu přiznat a připustit si ji. Oč je ale těžší žít ve lži! Je to jak napsal Miro: “Ked je niekto prirodzene nevedomy, je stastny, ked je niekto prirodzene mudry, je stastny, kto vsak neprirodzene nahana nevedomost alebo vedomost, je mimo.”

Ano, poznání může přinášet osamocení. Záleží na tom, v jaké společnosti se člověk pohybuje. Já si myslím, že poznání a poznávání, učení se, je pro život člověka zásadní. Je tu však ještě jedna věc, která by neměla být opomíjena – totiž toto své poznání žít. To plati i pro bojova umeni.

[Dacheng]

Souhlasím s tím, že když se člověk brání poznání, už není šťastný. Někdy je opravdu velmi těžké si pravdu přiznat a připustit si ji. Oč je ale těžší žít ve lži! Je to jak napsal Miro: “Ked je niekto prirodzene nevedomy, je stastny, ked je niekto prirodzene mudry, je stastny, kto vsak neprirodzene nahana nevedomost alebo vedomost, je mimo.”

Ano, poznání může přinášet osamocení. Záleží na tom, v jaké společnosti se člověk pohybuje. Já si myslím, že poznání a poznávání, učení se, je pro život člověka zásadní. Je tu však ještě jedna věc, která by neměla být opomíjena – totiž toto své poznání žít. To plati i pro bojova umeni.

[jox]

Inu, slyšel sem to taky ňák takle:

Poznání co přináší osamocení?
Osamocení je plodem duchovní pejchy.
Poznání co přináší pejchu je nevyvážený poznání.
Nevyvážená pravda je lež a nevyvážený poznání je zabedněnost.