Picard píše:Moc diky Mamushimu za jeho prispevek, tyto informace (nebo aspon cast) jsem sice vedel predtim, ale rozhodne diky za publikovani, doufam, ze nebude za to nejak napadan, nebude mu vyhrozovano lamanim noh, jak se tu diskutovana skola uz parkrat projevila...
P. Madl vysel s pravdou ven, za to mu take diky (vazne).
Cit.
pokud se týká cvičení, nikdy jsem netvrdil, že jsem systém Kosuryu nesestavil z několika aktivit, které dodnes praktikuji a rozvýjím. Říkám jen, že seč to jde, snažím se studovat tradiční školy a inspirovat se jejich nejsilnějšími a nejúčinnějšími technikami a ty pak zařazovat, po opravdu zralé úvaze, do systematicky navazujících skupin a celků.
Chci se tedy zeptat - tak proc tedy vsechny ty protirecici si informace, kterymi se Vy i Vase skola prezentuje, nebo prezentovala?
Skola pochazi ze 17. stoleti ... praktikovali ji clenove rodiny Takeda... atd. atd. Proc vsechny ty tituly Soke, Shihan, Hanshi (udelil jste si je tedy sam, kdyz jste tvurcem skoly?)? Ted tedy tvrdite neco jineho (viz vyse)..
Doufam, ze se neurazite, nechci se do Vas nejak zle navazet, jako nekteri Anonymove, co tu obcas projdou, vyznavam slusnou diskuzi i na internetu.
neurazím Vás ze zlého nepodezírám a u ostatních už zlo beru jako jejich problém. Vy mi ale stojíte za odpověď, i když už sem chodit nechci. Vždycky mi někdo zavolá a řekne, hale, tohle je dobrý, nebo hele, ten Tomáš B. stojí za odpověď ..... vše nejlepší k svátku
NECH« je už jednou jasně řečeno:
1/ Lámání nohou se mi nelíbí. Technicky to není složité ale je to nepřípustné. Nechci aby mi někdo něco takového podsouval, krom lyžařských a bruslařských výcviků a jezdění na motorce a tam si dovoluji lámat nohy /a ruce/ vlastní.
2/ Vznikla kolem mne řada nezasloužených a nevyprovokovaných historek, a některé, které by stály opravdu za to nikdy nezazněly. Opravdu tento folklór ignoruji.
Nebyl jsem nikdy ani agentem Mossadu ani jsem nebyl zapojen do činnosti Stb, ovšem pokud jsem nebyl já a moje rodina jimi vyšetřování, či pronásledováni. To jsem potom asi nějak do jejcih zorného pole spadl.
3/ Kosyu ryu /ona historická inspirace!/ se Kosyu jmenuje podle historického místa v Japonsku. Kosuryu znamená přejít, překonat brod... To celý život dělám...
Oficiální prezentace Kosuryu může být třeba taková:
KOSYURYU bylo jednou ze starobylých škol Válečné strategie tradice klanu Takeda. Jeho tradice spadá až někam do 16. století /Kosyu Ryu Gunpo, Kosyu ryu Kasaiha,
TENSHIN SHODEN KOSURYU představuje původní /kolektor J.Madl/ zastřešení systému výcviku bojovníků, vedených k umění v technikách zacházení se zbraněmi i bez nich. Nejedná se o žádný slepenec technik, ale o části výcviku, v tradičních disciplínách boje a dovedností, tak jak jim byli učeni bojovníci ve středověku, mimo jiné i samurajové klanu Takeda. Kosuryu je nicméně tvořeno ze zásadní části tradičními budó. K. Navazuje na kořeny stylu Kosyu ryu, Kobayakawa ryu a Sanada Shinobi (styl ninjutsu) klanu Takeda a dalších historických stylů, jejichž techniky jsou buď přímo do TSKR zařazeny, nebo jimiž byly tyto techniky inspirovány Mnoho technik bylo převzato pro svou velikou účinnost, případně modifikováno do dnešních dnů, kdy běžně, na ulici, mimo pevných kimon lidé nosí například trička a košile. Jednotlivými částmi komplexního výcviku jsou zejména:
Aikijujutsu , Kenjutsu , Tantojutsu
Pokud někde vznikl dojem, že jsem přímým účastníkem výcviku samurajů klanu Takeda v 17. století, to skutečně nejsem. Mám docela rád moderní dobu, záchod na sezení, krásná auta, dospělé dívky bez předsudků, dokonalé pistole a revolvery, počítače, zdravotní péči a další a další. Je ale zároveň pravdou, že tradice starobylého je dodnes inspirující a možná některé postupy anebo modely jednání z oněch dob stojí za to studovat. Již jsem několikrát řekl, že studuji tyto cesty rád a rád je následuji. Mám rád ony zdroje krásy a inspirace, které přináší Japonsko a Čína. Zároveň i v nich nacházím něco, co mne odpuzuje, s čím se nesrovnávám a co odmítám. Snažím se inspirovat tím, co považuji za krásné a hodno přežití do dalších dní a to pro svůj svět, jako sběratel zachraňuji. Ostatním se třeba líbí jiné věci, a ty zas zachraňují oni. Jak jsem již výše jednou uvedl, mám rád Japonsko a hlavně jeho největší inspirační zdroj, Čínu a její starobylou kulturu. Některé názory některých starých Japonců jsou pro mne následováníhodné a rád se s nimi ztotožním. Některé jsou pro mne nepřijatelné, protože pokud se týkají II. světové války, je to téma, které mne vzhledem k mému původu děsí jako nejstrašnější zlý sen, ale to jsou právě jen ty střípky, které přijímáme, nebo odmítáme.
Naštěstí ale mým nativním vzorem je národ velmi staré duchovní tradice. Mým skutečným a nikdy nevysychajícím zdrojem inspirace, vlastní inspirace jsou Chasidé, ale to je jen má vnitřní věc.
Prosím, pokud někdo bude chtít něco vědět, napište na mail.:
bhante@seznam.cz opravdu nemám čas zde takhle diskutovat. Děkuji Vám.
Mír s Vámi všemi. Madl
