Vnitřní styly a náboženství

[Miro]

Myslim, ze tu mame maly lingvisticko-teoreticky problem. Obecne sa wuxing preklada ako 5 prvkov (elements, zriedkavejsie agents), ale osobne to povazujem za nespravne. Pretoze prvok je nieco, co ma svojbytnost, svoju vlastnu existenciu, ktora nie je podmienena bezprostrednou navaznostou na inu entitu. Avsak wuxing neexistuju ako samostatne entity (veci), su to jedna jedina entita, ktora je rozfazovana do 5-tich roznych stavov (jedneho procesu). To je extremny rozdiel. Sice sa hovori, ze voda rodi drevo, sice sa uvadzaju rodinne vztahy, ale napriek tomu sa jedna o premenu, nie o zanik stareho a stvorenie cohosi noveho. Velmi malo ludi v Cine si to uvedomuje, ale je to velmi dolezite, som si isty, ze teraz Ti je naprosto jasne, preco.

Maj sa
Miro

[mamushi]

mamushi: to je zajímavý, o tom jsem ani neslyšel, nedělal to i Sho Kosugi v Revenge of the ninja? Ale příde mi to vůči tý sůtře trochu ohavný, nemyslíš? Neměl by se rozhodovat sám? A né proto že mu brání sůtra?

(No, s tim "stejnym cilem a stejnym ucelem" bych byl mozna opatrnejsi...)
Ale nepochopil jsem co jsi tím myslel

Já nikomu v tomhle nechci radit, je to jen výplod mího individua, mě jen zajímá co mi na to například ty řekneš

S tim cilem a ucelem - proste pokud jenom v Japonsku lze najit minimalne dva naprosto odlisny modely vykladu tehoz a nasledne jim zpusobene naprosto protichudne konani, asi bych byl opatrny s prohlasenim, ze vsechna nabozenstvi maji stejny cil. Budu-li s jinym nabozenstvim srovnavat jenom ten Rinzai-zen, tak jaky zen? Ten "do bitvy" nebo ten "provazkovy"?? A krestanstvi? Jake? To Matky Terezy nebo to bojovnika na krizove vyprave do Jeruzalema?

Nevim, "Revenge of the ninja" neznam...

Jasne, ze privazovat si k tsube sutru je berlicka, ktera se muze zdat zbytecna a jde to z jejich smeru chapat i jako zbabelost ci alibismus. Nicmene to provazani sutry mezi mecem a uchytem na sageo (picarde a vsichni kolem, jak se to oko jmenuje???) lze chapat i jako jakesi "Omamori" - ochranu nebo talisman pro stesti, personifikaci prani, aby se dotycny do situace, kdy bude muset tasit, nejlepe nedostal.
Protoze pokud dotycny nekoho doprovazel a dostal-li se do situace, kdy bylo treba tasit, tak pripadne "netaseni" uz nezaviselo az tak moc na jeho svobodne vuli... Jak moc byla za Tokugawu utazena spolecnost - zejmena vrstva samuraju - je ale na clanek asi nekam jinam.

Mam cim dal vic pocit, ze predstava, ze je potreba cvicit zen pro dobre cviceni BU a obracene - je spis jen dost silna iluze. Musim vsak priznat, ze sam jsem si to dost dlouho myslel taky. O to vic jsem byl prekvapenej, kdyz jsem zacal zjistovat, jak malo Japonci tuhle iluzi s Evropou sdili....

O tom, ze zen na vyvoj BU mel vliv, moc pochyb neni. On totiz v jiste dobe v Japonsku ovlivnil durch vsechno, od piti caje, pres tusovou malbu, divadlo, BU - az treba po kaligrafii.
Nicmene ta jednotliva odvetvi nasledne prosla dost dlouhym vyvojem na to, aby z nich byla kompletni samostatna umeni, ktera lze studovat tak, jak jsou.

A obracene - u nas melo krestanstvi nepochybne vliv na vznik, repertoar a kdo vi co jeste u klasicke hudby. Je ale otazka, nakolik Kobayashi Kenichiro (v kvetnu 2002 dirigoval zahajovaci koncert na Prazskem jare) nebo Ogawa Sieji (Dirigent Videnske filharmonie) ci u nas drive hodne znama houslistka Ichikawa Shizuka travi pred koncertem casu v kostele - a pokud i krestani jsou, na kolik procent ma na jejich umeni vliv jejich nabozenske vyznani a na kolik procent opravdova drina a prace na hudbe same...

Zcela jiste ma smysl obracet se do sebe ci s pranim pomoci k Bohu pri prihledani otazek spojenych s BU - ale mam zato, ze to ma smysl na urovni, kdy je clovek uz tak dobry, ze mu k tomu uz zadny zivy ucitel nic nemuze rict. Coz zcela jiste neni v oblasti asijskych BU pripad nikoho v CR.

A pro ten posledni krok - kdy clovek rekneme po x desitkach let cviceni bude hledat duchovni rozmer, intuitivne se snazit navazat na zakladatele ci jiz zemrele predchudce nebo jen prirozene potlacit svoji predstavivost a dokonalost techniky nechat vyplynout na povrch - pro to uz bude asi vicemene jedno, jestli bude buddhista nebo krestan.

Ze tedy zen ci nabozenstvi dane zeme muze pri studiu BU hodne pomoci, nepopiram. Ze v mistrovskych fazich je jakysi duchovni nadhled, pokora vuci okoli nutna - a prave to se muze mistovi stat motorem pro dalsi praci a hledani - je taky asi jasne a zcela jiste se to neomezuje jen na svet BU. Ale ani nahodou pouze zazenem ci znalosti nabozenstvi nejde nahradit intenzivni cviceni - a to ani u sebevic asijskeho BU, ani u te hudby...

[patrik]

Nicmene to provazani sutry mezi mecem a uchytem na sageo (picarde a vsichni kolem, jak se to oko jmenuje???)

kurigata?

myslíš oko na saje do kterého se váže sageo?

Patrik

[mamushi]

Nicmene to provazani sutry mezi mecem a uchytem na sageo (picarde a vsichni kolem, jak se to oko jmenuje???)

kurigata?

myslíš oko na saje do kterého se váže sageo?

Patrik

Jojo, to mam na mysli...
Ja hlava derava, Kurigatu jsem nechal doma ...

[patrik]

Nicmene to provazani sutry mezi mecem a uchytem na sageo (picarde a vsichni kolem, jak se to oko jmenuje???)

kurigata?

myslíš oko na saje do kterého se váže sageo?

Patrik

Jojo, to mam na mysli...
Ja hlava derava, Kurigatu jsem nechal doma ...

Já zas nevěděl, jestli myslíš čtvrtej pád nebo šestej ... ...a úchytem na sageo na koho, co? na kom na čem?

Patrik

P.S. & btw
Slyšels někdy o tecunijoi (tetsuniyoi)... Prej to buddhističí mniši používali ke čtení ze súter... a jako zbraň.

[Harutomo_Yasumizu]

mamushi: já to pochopil tak že si myslíš že jsem řekl že mají všechna stejný bojový účel? A to právě ne. Jen jsem jinou formou chtěl říct skoro to samí co jsi teď popsal. Co se týče zazenu, mám s tím takovou zkušenost že je to dobrý způsob jak se naučit správně dýchat a sklidnit kompletně organizmus(podařilo se mi tak i dostat z opice:D). Jako pro správné BU to být nemusí, např. dle mě stání v seipingma/mabu má podobné zásady i účinky, i když tě poněkud více ohřeje. Co se týče éry Tokugawa, vím co nehezkého(vůči samurajům) máš na mysli, mám o tomhle dost knížek

[wushi]

mabu=kiba dachi, alebo sa mýlim? čo je seipingma??? (vážna otázka, bez srandy...)

[KungPao]

...

[wushi]

kantonsky?

[KungPao]

...

[wushi]

...kantončinu neovládam, takže ak je to kantonsky, je to ok...japonsky by to malo byť kiba dachi...

[pm]

mabu (mandarinstina, pinyin) = mabou (kantonstina, Yale). na jihu se tomuto postoji ovsem casto rika sei ping ma, v mand. (pinyin) si ping ma. existuje x variant tohoto postoje

[Anonymní]

Ked uz sme pri tom, si ping znamena 4 pingheng, 4 rovnovaznosti, 4 roviny. Vie ich niekto vymenovat?

Zn. Viem, ale nepoviem.

[wushi]

...ďakujem za poučenie...fakt až x verzií? ty brďo, kto by to povedal? mne sa zdá, že mabu je mabu a méní sa v ňom výška, šírka, atď, ale furt je to mabu, nie? srandujem, je jasné, že existuje spústa rôznych názvov, mabu, qi mabu, si ping ma, zhan ma, ...je toho hodne...

[mamushi]

P.S. & btw
Slyšels někdy o tecunijoi (tetsuniyoi)... Prej to buddhističí mniši používali ke čtení ze súter... a jako zbraň.

Tetsunijoi je tohle:



jen to ma ve spodnich dvou otvorech pripevnenou jeste asi metr dlouhou snuru.

vic fotek tehoz je tady:
http://www.tozaiya.com/item/p2-1.html

a pokud ma nekdo rad starozitnosti, tak cely web je tady:
http://www.tozaiya.com (japonsky)

Tenhle kus je 38 cm dlouhy, 3 cm siroky, 1 cm tlusty a vazi necele kilo. Pisou, ze j z doby Edo a chtej za nej 135.000,- JPY.

Hulka "Niyoi" ale vetsinou nebyva zelezna, nybrz z tvrdeho dreva a knez ji drzi v ruce behem vykladu Dharmy nebo cteni suter jako symbol hole. Hul symbolizuje i pri obradech. Dale to je take symbol ucitele - kneze. Novicove nic takoveho nemaji. Asi jako berla u biskupa, jen trosku v kompaktnejsim provedeni . Zbran to apriori neni.
Je-li ale vyrobena ze zeleza, tak to ma asi opravdu jen jediny ucel - aby byla tezka a pouzitelna asi podobne, jako tessen - ocelovy vejir...

Jinak s buddhistickejma mnichama a jejich zbranema to je docela legrace.

Jednak slo o predmety denni potreby (krome vyse uvedenho kusu, ktery bych videl spis jako trosku raritni zalezitost) - pak nejcasteji o cestovni hole. Nejzajimavejsi vylozene buddhisticka "zbran" je jakasi varianta na "cinely", ktera slouzila k plaseni divoke zvere. Chytla se ale natolik, ze se i dnes pouziva pri liturgii jako hudebni nastroj.
Ve vetsine pripadu ale neslo o boj mnicha s clovekem, nybrz o obranu pred divou zveri. (Coz ale asi nebude pripad tetsunijoi...)

Kdyz uvazim, co i dnes ma mnich tak bezne pri sobe, tak prave tahle hulka je asi jako zbran nejpouzitelnejsi. Svazkem suter nekoho asi mlatit nelze a na skrceni ruzencem, furosiki nebo rukavem od koromo bych taky moc nedal. V dome se navic knez pohyboval bez hole (dnes jeden z atributu predstavujici napr bodhisatvu Dzizoa - napr: )

, ale tohle mel porad pri sobe. Ze by ale s "tetsunijoi" cvicili treba katy nebo nejak trenovali, to docela pochybuju. Dnes se tak nedeje zcela jiste.


No, ale kdyz treba mnichum z Enrjakudzi prestalo jit o cistou sebeobranu, jali se treba vybirat vypalne a leccos na hlavnim meste vynucovat silou - tak uz nic "buddhistickeho" nevymysleli a sahli po osvedcenem - konkretne naginate... To je ale jina historie...



Jak moc tito "Sohei" behem sveho kockovani se s Nobunagou cvicili s naginatou teda netusim, ale jinak vyjma Shorinji kenpo (Coz je z Ciny prisla zcela samostatna kapitola) jsem o nejakem buddhistickem budzutsu ci systematickem "buddhistickem budo" nenasel nic, co by stalo za rec.

Byly doby, kdy samurajove chodili systematicky na zazen (Vrchol asi v dobe Kamakura +/-), ale na nejakou systematickou praxi mnichu v oblasti BU to nevypada.

[Anonymní]

A co ti yamabushi ci ako sa volaju? Stare baby vraveli, ze ta tradicia japonskych bojovych mnichov a la Shaolin (co si predstavujem ako yamabushi) je dodnes ziva kdesi v nejakom klastore kdesi na hore kdesi v Japanii...
Ma niekto o nich info? Pucmazi?

Miro

[mamushi]

A co ti yamabushi ci ako sa volaju? Stare baby vraveli, ze ta tradicia japonskych bojovych mnichov a la Shaolin (co si predstavujem ako yamabushi) je dodnes ziva kdesi v nejakom klastore kdesi na hore kdesi v Japanii...
Ma niekto o nich info? Pucmazi?

Miro

Jo, Yamabushi (Jamabusi) samozrejme stale stale funguji. Ta hora kdesi v Japanii se jmenuje Haguro (羽黒山）、a je v miste, kteremu se drive rikalo provincie Dewa (出羽国) dneska prefektura Jamagata.

Napisu vic pozdejc - ale jelikoz ted nevim presne kdy a budu k tomu muset neco dohledat, tak zkus treba google nakrmit hesly:

<Hagurosan>, <En no Gyoja> (udajne prvni japonsky "jamabushi") a <Shugendo> (Jak se presneji jmenuje smes buddhismu a shinto, tedy to, cim se Yamabushiove zabyvali/ji)

a uvidis, co Ti web povi

[patrik]

mno sláva... otázka... odpověď a dobrá... to se na tomhle fóru často nestává

2mamushi

jsem koukal na ten link, cos postl a tomu, co jsem viděl já se víc podobá tohle http://www.tozaiya.com/item/urunyoi3.jpg + "rukojeť" obalená šňůrou a "cancour" jako na džutte... mám to vyfocený v knížce o podobnejch druhoplánovejch zbraních

přesně jak píšeš, tecunijoj je železný, ale obvyklý nijoi bylo ze dřeva, bambusu... a taky z kostí, kamene nebo rohů zvířat...

popisujou tady že šlo o předmět k odvrácení útoku takže asi jako hůl, nebo kongó-šo (takošo, sankošo... vajra... muhehe, vůbec nevím k čemu to je, i když vím jak to vypadá - help) to byla věc, která prostě byla po ruce a dalo se s ní tlouct, píchat a hlavně bránit čemukoliv... samozřejmě si nemyslím, že nějaký nasraný mniši útočili na samuraje nebo s podobnejma hračkama v ruce dobývali jejich hrady, když na to přišlo... ale stejně tak předpokládám, že nějaký hininové potřebovali podobný nádobíčko, když se skrýval za mniší existenci (jenom předpoklad)

taky si nemyslím, že by existovala nějaká škola mnišského cokoliv rjú... a jestli tak adepty podobných zájmových kroužků Tokugawové stihli zdecimovat a poslat na pravdu boží dřív, než bylo pozdě muhehe

zpátky k nijoi... ty kousky, co jsou v mé chytré knížce vyfocený mají asi 40 cm (36 jeden a 42 druhej)... mno a autor píše, že zahnutá část mohla být použitá k zachycení a odtlačení soupeřovy zbraně, k zaháknutí nohy a povalení, k omezení pohybu zachycením oblečení... taky tvrdí, že ten cancour mohl protivníka vyrušit v soustředění nebo i dočasně oslepit...

mno a autor píše, že nezná konkrétní rjú, kde by se to vyučovalo, ale viděl svitek školy Seigó rjú, kde byla ilustrace tohoto nástroje... a že tahle škola obsahuje mnoho kuriózních "zbraní" určených k zachycení a omezení pohybu... taky se zmiňuje, protože do toho hrozně ryje , že není tak úplně nemožné, aby v období Edo nebyla tahle věc používaná podobně jako naeši (prostě kovovej obušek... tantecu tambó), že prej našel v policejním muzeu Univerzity Meidži zajímavej kousek nijoidžitte... což je tecunijoi vybavený zakončením tvaru "L" s rukojetí jako džutte... muhehe, to říkám, že o japonských zbraních víme hovno

mamushi, jaxe jmenujou ty "činely"... máš fotku?

Patrik

[patrik]

mimochodem, víte někdo o nějakých dalších zbraních používaných původně k něčemu úplně jinýmu...

to bude asi OT...

Patrik

[Anonymní]

Kdo by si nevzpomněl na středoevropský sedlácký dryje?