Učitel BU

[yin]

Na www.hungga.org jsem se o patriarchovi Lam Jou dočetl tohle : "Díky síle, rychlosti, obratnosti a dokonalé technice se proslavil po celé jižní Číně a lidé ho oslovovali "sifu" ("mistře") už jako mladého muže."
Napadla mě při tom jedna otázka k zamyšlení.
Co musí člověk mít, nebo splňovat, aby se mu mohlo říkat "Mistře", nebo "Učiteli"?
Připadá mi totiž, že dnes už není oslovení sensei nebo sifu to co bývalo dřív, resp. díky tomu, že si tak může dnes říkat kdokoliv, si tak kdokoliv opravdu říká. Úroveň BU klesá spolu s menšícími se nároky na jeho praktické užívání a nezřídka vidíme senseie a sifu, kteří zakopávají o vlastní pás.
Co tedy musí člověk mít, nebo umět, aby si zasloužil oslovení "mistře"?

[bjohny]

uplne s tebou souhlasim, tohle bylo krasne receno

[bjohny]

...

[m-pet]

Slyšel jsem, že Si fu znamená něco jako učitel (otec) a tedy, že každý kdo má žáka je Si fu, bez ohledu na to co a jak učí. Myslím, že sensei znamená profesor a u japonských stylů není přesně určeno od kdy se smí tento titul užívat (někdo říká že od 3.danu jiný od 5.danu). Myslím ale že sensei není označení pro každého kdo má žáka tedy to samé jako Si fu. Na oslovení "učiteli" je potřeba mít žáka. S oslovením "mistře" je to asi mnohem složitější, velká technická zdatnost ve svém oboru, aplikace těchto znalostí do všech oblastí života a především morální kvality člověka.

[yin]

Zajímali by mě spíš úvahy na téma jaké podmínky, lze li to tak říct, musí učitel splňovat. Protože, znamená li, že si fu je každý kdo má žáka, nebyl by titul si fu v citátu o velmistru hungga Lam Jou nic tak zvláštního nebo obdivuhodného... A to u něj asi je ne?

[yin]

Pardon, zajímaly...

[asymetrix]

Podle meho nazoru to (ve wushu) je tak, ze mistr jsi az ti to tvuj mistr rekne. Tak se zajisti pokracovani urcite linie stylu (casto to byva dedicne v rodine, z otce na syna). Nekdy sifu urci vic nez jednoho a linie se vetvi.

[patrik]

K tomuhle se mi líbil post od mamushiho kdysi tady:
http://www.bojovaumeni.cz/bu/modules.ph ... 1692#11692

Patrik

[yin]

Chápu, jen mi pořád nejde do hlavy, co bylo tak neobvyklého na tom, že někomu říkali si fu už za mlada. Trochu to implikuje myšlenku spojení určitého věku s dovedností získanou dlouholetým cvičením...

[pm]

v jizni Cine clovek nepotkal sifu, kteremu by bylo mene nez 40 let, proto.

muj sigung mel nejen vyborneho ucitele (Lam Saiwing) a talent, ale predevsim makal a makal. jako Lam Saiwinguv asistent zacal ucit v 16 (!) v r. 1926, o par let pozdeji pozdeji prebira vsechny Lam Saiwingovi pobocky i hlavni skolu. dnes je Lam Jou 96 let, takze gungfu cvici jiz 90 let a vyucuje 80 let. za starych dob byl ihned po otevreni nove skoly za dvermi zastup vyzyvatelu na "pomerovani dovednosti" (bei mou) - Lam jou rikal, ze v prvnich letech jeho praxe to bylo skoro kazdy tyden, nikdo se tedy do otevreni skoly nehrnul, i kdyz mel pozehnani sveho sifu.

tolik k Lam Jou - mozna se Ti to nezda obdivuhodne, me ano.

dnes? jiny kraj, jina doba, jiny mrav, proto je na tom gungfu tak mizerne jak je.

[yin]

Díky za první fundovaný názor. Mám na pojem si fu podobný názor, takže se mi naopak zdá velmi obdivuhodné když si Lam Jou vysloužil tento titul už v mládí. Moje úvaha spíš směřuje k tomu, jestli je dobře, že si dnes říká si fu leckdo.
Přijde mi, že jsou to spojené nádoby. Kung fu dnes stojí za zlámanou grešli, protože si každý nedouk říká si fu a právě prezentace kung fu takovýmito nedouky obecně snižuje vážnost i kvalitu kung fu v očích ostatních. A naopak, kung fu je tak mizerné proto, že ho učí nedouci.

Asi to nemá řešení, ale čím víc lidí si tohle připustí, přestane brát vážně mistry jako třeba tohohle
Sensei a jeho "totally cool skills" (video od Patrika)

[Low]

yin: to přece neni jen sifu ale i pojem mistr. dneska si tak muze rikat kazdej bez obav z toho ze by mel nejaky problemy. tenkrat by ho nekdo treba vyzval , a bud by dostal na prdel nebo by se ukazalo ze je to srab a nikdo by k nemu nechodil.dneska je taky mozny nekoho vyzvat ale uz si najde spousta argumentu na ktery mu zase spousta lidi skoci.

[yin]

Jaké argumenty se dají použít na výzvu? Myslím argumenty, které by vyzvanému nesebraly tvář?

Mimochodem, tady je ten mistříček...
http://www.youtube.com/watch?v=m_Ronq6MAnk

[Low]

treba ze nema potrebu si nic dokazovat, mistr uz nepotrebuje dokazovat zadny detinsky postuchovani, preci je uz daleko vys. kdyby dneska kazdej kdo chce neco ucit musel nekde ukazat ze se skutecne umi prat, a o nicem jinym BU neni at si rika kdo chce co chce tak je tady tak deset lidi z tradicnich stylu. BS sou dneska na daleko vyssi urovni a daleko ucinejsi prave prpoto ze tam se bez nejakyho toho zapasu neprosadis ani jako trener nebo je aspon hned videt jestli o tom neco vis nebo ne. to treba taici te muze ucit kazdej blazen.

[yin]

No sobě nemusí mít potřebu. Ale pokud já někoho vyzývám, mám JÁ i ON potřebu dokázat MĚ, že to umí. Jinak dostane na budku. Respektive, pokud vyzyvatel zaútočí, není čas na řešení filozofických představ o potřebách. Nebo je to jinak?

[pm]

yin, low: 100% souhlas

[majkx]

V ČR jsou podle mě vyzývací zápasy v celku out, kvůli řekněme morálce, která je v nás zažitá, dneska těžko někdo pochopí, že se utkali dva lidi kvůli mistrovství-kvalitě, kdy jeden může být opravdový sifu a druhý komediant. Nejlepší je to nechat na žácích samotných, každý postupem času zjistí jestli je jeho sifu, sensei, opravdu situ, sensei anebo jenom pablb, který nic neumí a hojí si ego. Bohužel s tím podle nic jiného udělat nejde, idkyž mně se velice zamlouvá představa vyzývacích zápasů .

[fakt]

v jizni Cine clovek nepotkal sifu, kteremu by bylo mene nez 40 let, proto.

muj sigung mel nejen vyborneho ucitele (Lam Saiwing) a talent, ale predevsim makal a makal. jako Lam Saiwinguv asistent zacal ucit v 16 (!) v r. 1926, o par let pozdeji pozdeji prebira vsechny Lam Saiwingovi pobocky i hlavni skolu. dnes je Lam Jou 96 let, takze gungfu cvici jiz 90 let a vyucuje 80 let. za starych dob byl ihned po otevreni nove skoly za dvermi zastup vyzyvatelu na "pomerovani dovednosti" (bei mou) - Lam jou rikal, ze v prvnich letech jeho praxe to bylo skoro kazdy tyden, nikdo se tedy do otevreni skoly nehrnul, i kdyz mel pozehnani sveho sifu.

tolik k Lam Jou - mozna se Ti to nezda obdivuhodne, me ano.

dnes? jiny kraj, jina doba, jiny mrav, proto je na tom gungfu tak mizerne jak je.

100% souhlas. Pokud člověk přejímá tradiční způsoby, musí se usmívat nad 25letými Sifu a sensei. Nicméně motivace k takovému jednání jsou různé a i z takových lidí se mohou vyvinout opravdu dobří učitelé.
Existuje i další skupina lidí, která cvičí pro cvičení samotné. Neudělují si žádné tituly, neprezentují veřejně své cvičení. Je velice diskutabilní, která skupina má větší potenciál dojít ve cvičení dále a své umění předat.
V minulosti jsem nikdy neměl pocit ztráty z toho, že si neříkám sensei. V současnosti nemám pocit ztráty z toho, že si neříkám sifu. Možná právě proto necítím vůči stejně starým nebo mladším sifu a sensei zášť a rozhodně nemám komplex z toho, že "pouze cvičím".
®ít a nechat žít. Všem přeji krásný den.

[yin]

Existuje i další skupina lidí, která cvičí pro cvičení samotné. Neudělují si žádné tituly, neprezentují veřejně své cvičení. Je velice diskutabilní, která skupina má větší potenciál dojít ve cvičení dále a své umění předat.

Tak tohle je, minimálně pro mě, další velmi zajímavá a úzce navazující věc. Zdá se, že je poměrně dost škol BU, které se navenek nijak neprojevují. Neúčastní se exhibicí, neprezentují se a veřejných fórech atd. Osobně jsou pro mě trochu záhadou. Což neznamená, že proti nim cokoliv mám, nebo že nevěřím jejich kvalitě. Možná to má se senseiováním a sifuováním, resp. s nesenseiováním a nesifuováním něco společného. Nevím...

[JRup]

Zdá se, že je poměrně dost škol BU, které se navenek nijak neprojevují. Neúčastní se exhibicí, neprezentují se a veřejných fórech atd. Osobně jsou pro mě trochu záhadou. Což neznamená, že proti nim cokoliv mám, nebo že nevěřím jejich kvalitě.

yine,

záhadu v tom nehledej. Myslím, že nezáleží na titulech ve vztahu ke cvičení. Titul, minimálně v dnešním pojetí BU, nemusí odrážet kvalitu. Je to otázka tradice, kodexu, chování ve škole. Zhlediska kvality "kung fu" je to jedno. Ve vnitřní Číně je mnoho praktikujících, kteří jsou mnohdy ve svém "kung fu" dál než někteří mistři z velkých měst. Rozdíl je v tom, že fyzicky nemají školu, jméno atd. Je logické, že má-li někdo školu, pak ho lidé zpravidla oslovují nějakým tím - sifu, sensei, mistr, instruktor. I vrátný je pan vrátný, když už si do té vrátnice sedl. Ale znovu, není tam rovnítko ke kvalitě a instruktor nebo no name farmář z vnitřní Číny může být ve svém umění dále než-li megasifu třeba z Hong Kongu. Ale to už tady někde zaznělo, že se v Číně tituluje "sifu" každý starší nebo zkušenější občan a nemusí to souviset s BU. Zapomeň na pánbíčkaření a poklonkování a soustřeď se na cvičení. Odpovídající zdvořilost nejenom k učiteli je samozřejmě důležitá. Společnost se mění a dnes (i v BU) není a nebude co včera.

Co se týká těch veřejných prezentací, tak se zamysli, proč se dělají: přátelské setkání škol, propagace školy a jména pro získání nových členů (to je více obchodní účel), neuróza a neukojenost ega některých mistrů (touha zažít svých 15 minut slávy). Kromě té poslední je to vpořádku. Ale opět to přímo nesouvisí s cvičením a titulem sifu.

Zdar,
J.