Jak číst džutte...
Včera mi přišla knížka TAIHO-JUTSU Law and Order in the Age of the Samurai od Dona Cunninghama... o historii a vývoji nejen zločinu, ale především o boji s ním ve středověkém Japonsku... (až po současnost)
Bavili jsme se tu na téma džutte a jak to psát a číst...tam je to dost podrobně popsaný, takže (kostrbatá angličtina+slovník)
Hned první věta zmiňuje jistou "polemiku o správném vyslovování a významu názvu této unikátní zadržovací zbraně"... Autor píše, že starší texty o boj. uměních užívají znaky popisující termín "železný obušek", přičemž "džutte" je používáno od období Edo (17. století) a použité znaky (10+ruka) naznačují, že uživatel zbraně měl "sílu deseti rukou".
Systém podobně znějících slov s odlišnými znaky a množstvím významů je používán také pro železný obušek. Například v období Sengoku počáteční znak označoval "pravdu". Ačkoliv vyslovení "džitte" zní podobně, význam může být interpretován spíše jako "opravdová (pravá, nebo skutečná) ruka", takže je to víc symbolické.
Další psané zmínky s podobně znějícími názvy:
- džuttei nebo džitte, deset vah nebo pák
- džuttei, džuččó nebo džiččó, deset souměrností nebo spravedlností
- džutte nebo džucute, umění+ruka (?)
- džuttó nebo džittó, znamená zhruba deset zásahů nebo na cíli
Další názvy odkazují na použitý materiál nebo používané techniky (tam mám veliké problémy s překladem, sorry)
- koppu, honeno nebo kocukin, sekera na kosti (?)
- tebó, držení obouruč (?)
- tecuken nebo tekkan, železný meč
- tecuhoko nebo tecuboko, železná halapartna
- tettó, železný meč (jiné znaky)
-----------------------------------
Vedle toho je tam popis, fotografie i kresby dalších poutacích, zadržovacích a jim podobných zbraní určených k ovládnutí nějakého toho neklidného těla
- kusarigama
- manriki kusari
- tessen
- jawara bó
- mecubuši
- torinawa (provaz k poutání/ hodžo džucu)
Představuje zbraně dlouhých (více-méně) typů:
- kopí jari kratší než bitevní
- joribó
- džó (oblíbená u najímaných strážců z řad róninů nebo nízko postavených válečníků, proti zlodějům a výtržníkům - fuj)
- hanbó
...a dále (unikátní a krásňoučkou) trojici nástrojů k zadržení
- sodegarami (motá rukávy, má to hromadu ostnů a asi to člověka docela omezí v pohybu)
- sasumata (kopí+vidlice, dodněška je to v arzenálu policejních zbraní... připomíná mi to tyč, kterou u nás i jinde používají k odchytu vzteklých psů, ale místo drátu na krk, je tam jen a jen vidlice...)
- cukubó (tyč k tlačení... móóóc chytrý)
Mimo slovního popisu je u některých zbraní taky popsaná historie a jiné souvislosti (u džutte je toho nejvíc), jsou tam také fotky a nákresy, na konci (asi třetina knížky) jsou ilustrované různé techniky džutte, nechybí znakový slovník...
Patrik
P.S.
Objednám si i druhou knížku od tohoto autora (Secret Weapon of Jujutsu) a budu referovat
P.P.S.
Když jsem to napsal a poslal poprvý, smazalo se to, kouslo a ztratilo... takže to snad nepřijde dvakrát / pokaždé jinak.