Články o Yang Taijiquan

[JRup]

Jinak se omlouvam JRupovi ze tu cintam bez vyzvani.....

Henk

Henku, samozřejmě diskuze je pro všechny. Chtěl jsem jenom aktivně diskutující o „vnitřním“, aby vyjádřili jak chápou „vnitřní“, když o něm hovoří. Jsem rád, že otevřeně sdělili svůj názor.

Dík i Rózovi, pokud má svoje vysvětlení, aby se s námi podělil. Nevím jestli je to souhlas s Raptorem (mistrem Yang Cheng Fu) nebo „no comment“.

Víte já stále nevím. Taijiquan je pro mě „jen“ jeden další ze stylů ABU. Jiná metodika nácviku, jiné sestavy, jiní mistři. Úder bude vždy úder, kop bude vždy kop, i když se svojí stylovou specifikou. Taky si nemyslím, i když se mohu mýlit, že by podstata úderu ve Wing Chun, Hunga, Taiji, Karate byla různá. Co myslíte? Není to „vnitřní“ spíše o způsobu používání těla – vnitřní svaly (šlachy), kosti (o jejich rozvoji se hovoří i v Taoismu i na vyšších školách v ČR)??? Pak se mi mnoho tzv. vnitřních a vnějších stylů prolíná...

Chtěl bych moc požádat Pavelu a Mira, pokud mají chuť, zkušenosti nebo pochopení oné věci, o doplnění k tomuto tématu.

Dík. J.

[sun]

Víte já stále nevím. Taijiquan je pro mě „jen“ jeden další ze stylů ABU. Jiná metodika nácviku, jiné sestavy, jiní mistři. Úder bude vždy úder, kop bude vždy kop, i když se svojí stylovou specifikou. Taky si nemyslím, i když se mohu mýlit, že by podstata úderu ve Wing Chun, Hunga, Taiji, Karate byla různá. Co myslíte? Není to „vnitřní“ spíše o způsobu používání těla – vnitřní svaly (šlachy), kosti (o jejich rozvoji se hovoří i v Taoismu i na vyšších školách v ČR)??? Pak se mi mnoho tzv. vnitřních a vnějších stylů prolíná...

Rozdíl není svaly - šlachy. Každé BU i vnější preferuje použití šlach před svaly. V tom to asi nebude. Vnitřní opravdu vychází z vedení pohybu myslí tedy v podstatě pohybu síly myslí. Možná se to dá přirovnat k té pomůcce pro učení dyslektiků. Na hlavu se připojí nějaká čidla a ta jsou propojena k pc se speciálním programem, třeba jízda autem nebo lyžař ve slalomu. Ten člověk nic nedělá jen se snaží ovlivnit pohyb auta či lyžaře pomocí pohybu mysli. Když to udělá správně lyžař se rozjede a pak se jej pomalu učí ovládat, aby zahýbal a jel rovně atd. Nepoužívá nic než si hraje v hlavně s různými pocity a těm přiřadí vždy tu stejnou reakci na monitoru. V třeba v taiji je to podobné, ale musíme nejprve z těla vytvořit takovou citlivou jednotku, která bude umět reagovat na naše pokyny a to jinak než je tomu doposud. Je fajn že je to v člověku je, ale musí se to naučit, nějak to v sobě probudit.

V taijiquan jsou údery (tedy i kopy) jiného charakteru, který vychází z toho, že jsou prováděny v kontaktu nikoliv tedy systémem nápřah a úder. Proto se taky netrénují stejným způsobem jak ve vnějších stylech.
Podstata úderu je jiná. Jestliže někdo trénuje kopy a údery vnější způsobem nemá šanci dostat do hlavy, že by to mohlo být jinak. I když jsem začal cvičit taiji, tak jsem pořád viděl za mávnutím rukou úder ať už pěstí nebo dlaní. Ale je to jinak. Všemu nejprve předchází kontakt, poznání soupeře, zaujmutí správné pozice a pak provedení některé z osmi technik ať už v kombinaci nebo samostatně, pokud bude technika končit pomocí uvolnění síly (fajin) tak tomu můžeme říkat úder, ale lepší je mluvit o uvolnění síly, protože se to používá jak pro páky, stržení, odhození, atd. V taijiquan jsou čtyři kroky, osm technik a jedna centrální rovnováha tomu se říká 13 principů a víc nic, žádný hák, direkt, zvedák atd. Proč to tam chcete pořád cpát?

[henk]

JRup - dik.
Jestli teda jeste mohu : nekdy mam pocit ,ze snazit se vymezit a ohranicit pojem "vnitrni systemy" je ponekud kontraproduktivni ,tim spis ze se to deje na ukor tech "vnejsich systemu".Trochu je to zrejme i na tom Yvanovu prispevku ,kdy se vymezuje negativne prave proti pojmum ,ktere byvaji v obecne rovine - ne zcela pravem - prisuzovany systemum vnejsim.
Chapu ,proc je dulezite hledat rozdily ,ale vetsinou se zapomina na spolecne rysy obou skupin.

Zkratka neco ,co zhruba vystihujes v casti 3.odstavce sveho prispevku.

Ale tvoje zadani jsem pochopil tak ,ze je to dotaz na subjektivni pocity konkretnich lidi ,takze asi kazdy napise to svoje....

Sun - v zadnem systemu nejsou kladne hodnoceni cvicenci provadejici akci systemem naprah-uder.....
Popis spojeni tela a mysli metodou "skola hrou" se mi libi.....

Henk

[PC]

V taijiquan jsou čtyři kroky, osm technik a jedna centrální rovnováha tomu se říká 13 principů a víc nic, žádný hák, direkt, zvedák atd. Proč to tam chcete pořád cpát?

Protoze tak mi to predal muj mistr! Dejme tomu, ze kontakt (prilepeni, navazani kontaktu, etc) technice predchazi, ale treba jednu techniku mi vylozene prirovnaval technicky k haku. Ovsem byly v tom i dalsi principy, ktere nevim jestli box obsahuje (docela bych i rekl ze nektere ano).

[Raptor]

Sune, jestli vás Vincent učí sestavu ve dvojicích zachycenou v Red Book od Yeung Sau-chunga, kterou teď asi před půl rokem rodina Chu v Bostonu znovu vydala, tak si ji stačí projít a zjistíš, že tam jsou jak háky, tak zvedáky a dokonce i ty direkty ... a když si to zanalyzuješ, tak zjistíš, že háky, zvedáky a direkty jsou v podstatě jen aplikace principu An / On / 按.

[sun]

Sun - v zadnem systemu nejsou kladne hodnoceni cvicenci provadejici akci systemem naprah-uder.....
Henk

A jak se tedy ve vnějším stylu nazývá ta část pohybu než pěst dopadne na protivníka?

Asi jsem se blbě vyjádřil, nápřahem jsem nemyslel stahování dlaně či pěsti zpět. Ale to že musí nějakou dráhu urazit, aby v tom úderu byla síla, což je síla vnější. Uvolnění vnitřní síly nepotřebuje v ideální případě, žádnou vnější dráhu. Prostě se děje přímo v kontaktu přesně ve chvili, kdy to potřebuji a protože po spuštění to už nejde zastavit, tak je nutné se naučit přesné načasování.

[sun]

V taijiquan jsou čtyři kroky, osm technik a jedna centrální rovnováha tomu se říká 13 principů a víc nic, žádný hák, direkt, zvedák atd. Proč to tam chcete pořád cpát?

Protoze tak mi to predal muj mistr! Dejme tomu, ze kontakt (prilepeni, navazani kontaktu, etc) technice predchazi, ale treba jednu techniku mi vylozene prirovnaval technicky k haku. Ovsem byly v tom i dalsi principy, ktere nevim jestli box obsahuje (docela bych i rekl ze nektere ano).

Sune, jestli vás Vincent učí sestavu ve dvojicích zachycenou v Red Book od Yeung Sau-chunga, kterou teď asi před půl rokem rodina Chu v Bostonu znovu vydala, tak si ji stačí projít a zjistíš, že tam jsou jak háky, tak zvedáky a dokonce i ty direkty ... a když si to zanalyzuješ, tak zjistíš, že háky, zvedáky a direkty jsou v podstatě jen aplikace principu An / On / 按.

Pro oba:
že to tak vypadá, to neznamená, že jsou to ty údery i principielně. Pro pozorovatele vypadá přece sestava taky jako vnější pohyb a jen ten co cvičí ví, že tomu tak není. Proč by to v použití mělo býti jinak?

[Raptor]

Sune, přečti si pořádně, co říkám - všechny tyto údery jsou jedním z projevů principu An / On / 按. Můžeš udělat An přímo z kontaktu = bez vzdálenosti, stejně tak ho ale můžeš udělat jedním z těchto způsobů, případně nějakým jiným - například kopem. A pořád je to Taiji ...

[sun]

Sune, přečti si pořádně, co říkám - všechny tyto údery jsou jedním z projevů principu An / On / 按. Můžeš udělat An přímo z kontaktu = bez vzdálenosti, stejně tak ho ale můžeš udělat jedním z těchto způsobů, případně nějakým jiným - například kopem. A pořád je to Taiji ...

O.K.
letím na trénink

[Miro]

JRup,

toto je tazka (dobra) otazka. Je to tazko vysvetlit, povedal by som, ze rozdiel medzi vnutornym a vonkajsim prevedenim sa da pochopit skor pocitovo, nez analyticky. Samozrejme, boli tu menovane urcite specifika, napriklad ze sila vo vnutornych styloch je kontinualna (neprerusena) atd., ale osobne si myslim, ze i ked je to fakticky spravne, predsa to nevystihuje situaciu kompletne.
Sun tu hovoril o soferovani, ak by som mohol nanho nadviazat, povedal by som, ze vonkajsi styl je nieco ako klasicky styl ucenia sa soferovaniu, kde student sa uci systemom "toto je brzda, plyn, spojka, volant" a praktikuje manipulaciu s tymito castami automobilu. Vnutorny styl je sposob ucenia, kde clovek nevidi (resp. sa snazi nevidiet) rozdiel "toto som ja a toto je auto, resp. jeho casti", ale akosi rozsiruje rozsah svojho vedomia na cele auto, napriklad "toto auto (vcitane priestoru okolo neho, ktory citim, aby som niekam nevrazil) som ja, moja mysel ci bytie zahrna nielen mna, ale aj auto". Vnutorny styl samozrejme tiez zahrna "manipulaciu s volantom, plynom a brzdou", ale o to v skutocnosti nejde. Naozaj ide o mysel a technika pride s praxou (ak teda sa clovek neskor chce specializovat na prakticke soferovanie)...
Alebo je lepsie povedat, ze vnutorny styl je taky, kde nie je rozdiel medzi Tebou a oponentom? To vyzera na pekne pohadky, ze?

Miro

[sun]

Sune, přečti si pořádně, co říkám - všechny tyto údery jsou jedním z projevů principu An / On / 按. Můžeš udělat An přímo z kontaktu = bez vzdálenosti, stejně tak ho ale můžeš udělat jedním z těchto způsobů, případně nějakým jiným - například kopem. A pořád je to Taiji ...

Tak už jsem zas tady

Pokud teda plynule přejdeme od vnitřních pouze k taijiquan, tak si myslím, že způsob je jen jeden a ten vychází z přilnutí a následování. Přesně jak to popisuje Miro - není rozdíl mezi protivníkem a tebou.
Takže všech 13 principů je na tom založeno. Není to tedy přímo z kontaktu nýbrž přímo v kontaktu. An je možné provést jedině v kontaktu nikoliv jinak. Toť můj názor a i když píšu jedině, myslím tím pouze mé An. Jak jej dělá někdo jiný, je mi v podstatě jedno. Ale samozřejmě, že mne názor druhého zajímá a oceňuji a jsem rád, že tvé názory můžu použít k prezentaci těch svých.
Pokud dokáži přilnout a následovat, pak mohu použít, co jsem se do té doby naučil. Tedy jestli umím odvést sílu protívníka, tak ji odvedu. Pokud dokonce umím svou sílu uvolnit, tak ji v příhodný okamžik uvolním. Pokud umím využít sílu protivníka, tak ji uschovám a použiji v příhodný okamžik proti němu. Pokud jej umím vnitřní silou eliminovat tak, že se nemůže pohnout, tak to též v použiji když potřebuji. Pokud se dokonce dokážu přes jeho ruce dostat na tělo, tak v případě sebeobrany použiji uvolnění síly do jeho těla tak, abych jej zranil. Ale vše vychází z toho že umím přilnout a následovat.

[Yvan]

Samozřejmě má definice vnitřních BU byla nepřesná a neúplná, zejména pokud jde rychlost. Děkuji všem za doplnění a upřesnění.
Taky se raději ve svých názorech omezím na taiji.

Člověk něco plácne a pak se to s ním nese. Někdy krátce, někdy léta.
Tuto sobotu jsem byl v hospodě s kamarádkou, kterou vídám vždy tak po více letech.
A ona na mne vytasila s tvrzením, o kterém mi bylo jasné, že to je blbost. To jsem jí taky řekl.
Kamarádka mi však tvrdila, to je můj vlastní názor, který jsem někdy před dvaceti lety vehementně prosazoval a obhajoval.
Nemusím snad ani říkat, že jsem si vůbec nepamatoval zmiňovanou návštěvu a již vůbec ne to, co jsem tehdy plácal.
A pak, že nejlepší paměť mají sloni.

ad RYCHLOST)
Rychlost není něco, na co bych se zaměřoval ve svém taiji. Prostě mám teď jiné priority jako například vnitřně správné pozice, uvolnění, cítění, práce s myslí, vedení pohybu od chodidel a ze středu, rozlišení plnosti a prázdnoty a to co se anglicky jmenuje sinking (a nebudu to raději překládat).
Myslím si, že tak jak existuje vnější a vnitřní síla, existuje něco jako vnější a vnitřní rychlost.
Beru to jako něco, co je spíše výsledkem realizace principů taiji, než něco o co se má člověk od začátku snažit.
Pokud jsou spojené všechny části mého těla a mysl s tělem, tak malá změna uvnitř, ve středu, může znamenat velkou a rychlou změnu na okraji.
Taky například v taiji platí, že při cvičení ve dvojici, rychlost mého pohybu se odvíjí od rychlosti pohybu partnera.

Na první pohled to vypadá, že při sparingu nebo při boji jsou fyzická síla a fyzická rychlost výhodou.
Ten, kdo je nemá, se musí na vyrovnání s nimi spoléhat na jiné, vnitřní kvality, dosažitelných většinou až po dlouhém cvičení.
Nevýhodou fyzické síly a rychlosti je v tom, že mají svůj limit, za který se prakticky nedá jít. U těch vnitřních věcí je to myslím jinak.
V souvislosti s tím si vzpomínám na výrok jednoho mistra taiji : "Pokud se budeš spoléhat na fyzickou sílu a rychlost, nikdy se nedostaneš za určitou úroveň".

ad ÚDER, KOP)

Víte já stále nevím. Taijiquan je pro mě „jen“ jeden další ze stylů ABU. Jiná metodika nácviku, jiné sestavy, jiní mistři. Úder bude vždy úder, kop bude vždy kop, i když se svojí stylovou specifikou.

Ten rozdíl je uvnitř. Jde o to, na co se soustřeďuji a co se děje uvnitř.
Například u kopu. Můžu se soustřeďovat na to, aby při kopu byla noha nad úrovní pasu a zůstala tam cca 2 vteřiny. Anebo se můžu soustředit na něco jiného, například na realizaci principů taiji. Navenek v obou případech je to kop, ale vnitřní rozdíl může být propastný. Rozdíl je uvnitř. Pro mne ten rozdíl může být větší, než například rozdíl mezi judem a boxem.

ad ROZDÍL MEZI VNITŘNÍM a VNĚJ©Í SYSTÉMEM)
Peter Ralston ve své knize "CHENG HSIN - The Principles of Effortless Power" cituje výrok mistra bojových umění z před několik století : "Vnější systém je něco, co se můžeš naučit pouhým pozorováním, tím, že někoho sleduješ. Budu se pohybovat a můžu ti ukázat vnější systém. U vnitřního systému to nejde."

[majkx]

JRup,

toto je tazka (dobra) otazka. Je to tazko vysvetlit, povedal by som, ze rozdiel medzi vnutornym a vonkajsim prevedenim sa da pochopit skor pocitovo, nez analyticky. Samozrejme, boli tu menovane urcite specifika, napriklad ze sila vo vnutornych styloch je kontinualna (neprerusena) atd., ale osobne si myslim, ze i ked je to fakticky spravne, predsa to nevystihuje situaciu kompletne.
Sun tu hovoril o soferovani, ak by som mohol nanho nadviazat, povedal by som, ze vonkajsi styl je nieco ako klasicky styl ucenia sa soferovaniu, kde student sa uci systemom "toto je brzda, plyn, spojka, volant" a praktikuje manipulaciu s tymito castami automobilu. Vnutorny styl je sposob ucenia, kde clovek nevidi (resp. sa snazi nevidiet) rozdiel "toto som ja a toto je auto, resp. jeho casti", ale akosi rozsiruje rozsah svojho vedomia na cele auto, napriklad "toto auto (vcitane priestoru okolo neho, ktory citim, aby som niekam nevrazil) som ja, moja mysel ci bytie zahrna nielen mna, ale aj auto". Vnutorny styl samozrejme tiez zahrna "manipulaciu s volantom, plynom a brzdou", ale o to v skutocnosti nejde. Naozaj ide o mysel a technika pride s praxou (ak teda sa clovek neskor chce specializovat na prakticke soferovanie)...
Alebo je lepsie povedat, ze vnutorny styl je taky, kde nie je rozdiel medzi Tebou a oponentom? To vyzera na pekne pohadky, ze?

Miro

Sice to bylo pro JRup, ale výborné vysvětlení pro laika, protože toho najezdím v autě opravdu dost, někdy i 7 h denně, tak tomu přirovnání co se týče auta rozumím!! Dík
PS: Konečně můžu machrovat, že jsem pronikl do vnitřního stylu, ikdyž je to jen styl řízení auta .

[henk]

Yvan - jasne ,ted je to zrejme - JRupem polozena otazka byla natolik obecna ,ze nerozlisila osobni pojeti pri vysvetlovani vnitrnich systemu od objektivniho pri jejich charakteristice.
Dalo se predpokladat ,ze to nekdo pojme jako subjektivni popis se zohlednenim vlastni soucasne urovne a zamereni.
Takze moje predesle vytky neber zle ,kazdy jsme zvolili jiny pristup vysvetlovani....

Chci se zeptat na vec ,kterou jsi popsal na prikladu kopu jako rozdil mezi vnejsim a vnitrnim pravdu vnimas soustredeni na kvalitu fyzickeho provedeni kopu - nad pas,2 vteriny adt - jako ciste vnejsi vec ,ktera nema souvislost s vnitrni realizaci principu?
Nemohlo by to byt spise nez rozdil mezi vnejsim a vnitrnim pouze urcita posloupnost metodiky ,vychazejici z presvedceni ,ze lepe kontrolovane vnejsi pohyby se lepe plni vnitrnim obsahem?
Proto se prece dba na spravne provedeni cele sestavy a neni potreba cviceni sestavy v teto fazi povazovat za ciste vnejsi cviceni ,ne?

Mozna jsem si to jen spatne vylozil ,nerypu.

Dik

Henk

[fakt]

JRup,

toto je tazka (dobra) otazka. Je to tazko vysvetlit, povedal by som, ze rozdiel medzi vnutornym a vonkajsim prevedenim sa da pochopit skor pocitovo, nez analyticky. Samozrejme, boli tu menovane urcite specifika, napriklad ze sila vo vnutornych styloch je kontinualna (neprerusena) atd., ale osobne si myslim, ze i ked je to fakticky spravne, predsa to nevystihuje situaciu kompletne.
Sun tu hovoril o soferovani, ak by som mohol nanho nadviazat, povedal by som, ze vonkajsi styl je nieco ako klasicky styl ucenia sa soferovaniu, kde student sa uci systemom "toto je brzda, plyn, spojka, volant" a praktikuje manipulaciu s tymito castami automobilu. Vnutorny styl je sposob ucenia, kde clovek nevidi (resp. sa snazi nevidiet) rozdiel "toto som ja a toto je auto, resp. jeho casti", ale akosi rozsiruje rozsah svojho vedomia na cele auto, napriklad "toto auto (vcitane priestoru okolo neho, ktory citim, aby som niekam nevrazil) som ja, moja mysel ci bytie zahrna nielen mna, ale aj auto". Vnutorny styl samozrejme tiez zahrna "manipulaciu s volantom, plynom a brzdou", ale o to v skutocnosti nejde. Naozaj ide o mysel a technika pride s praxou (ak teda sa clovek neskor chce specializovat na prakticke soferovanie)...
Alebo je lepsie povedat, ze vnutorny styl je taky, kde nie je rozdiel medzi Tebou a oponentom? To vyzera na pekne pohadky, ze?

Miro

Buď zdráv Miro
Hezký příklad. "Vnitřní" necvičím, ale snažím se pochopit rozdíl-spojitost mezi ním a "vnějším". Až jednou možná zvládnu základy budu se snažit o sjednocení toho co jsi zde popsal i v tom svém "vnějším". Takže Tě prosím o odpověď na jednu otázku: Zatím nevidím rozdíl mezi vnějšovnitřím. Je rozdíl, který máš na mysli, v nácviku? Vnější postupuje od malého k velkému a ve vnitřním se začíná nácvik (všetně základů) rovnou od myšlenky na velké-celek-jednotu?

[JRup]

Pro oba:
že to tak vypadá, to neznamená, že jsou to ty údery i principielně. Pro pozorovatele vypadá přece sestava taky jako vnější pohyb a jen ten co cvičí ví, že tomu tak není. Proč by to v použití mělo býti jinak?

Tohle téma mě opravdu zajímá!

Sune (ostatní též), když uvažujeme, že "vnitřní" se neztrácí ani při rychlé aplikaci, co bys pak při cvičení sestavy popsal jako "vnitřní"? Prostě tvůj pocit.
Čistě teoreticky si představuji, že bych nějaký jiný styl ČBU nacvičoval pomalu jako sestavu v Taijiquan. Změnilo by se něco? Mohl bych to cvičit "vnitřně"?

JRup

[fakt]

Pro JRup
V rychlosti to taky asi nebude. Viz pakua a xing-i.

[PC]

Pro JRup
V rychlosti to taky asi nebude. Viz pakua a xing-i.

i Taiji taolu se da cvicit rychle a je to tak v poradku.

[Raptor]

O rychlosti to rozhodně není - viz např. Taijiquan Training Speed od Peter Lim Tian Teka.

Miro: dobrý příměr, líbí se mi.

Sun: celou dobu se bavíme o TJQ - o ničem jiným se my dva ani bavit nemůžeme, protože nic jinýho necvičíme Chytáš mě za slova - z kontaktu = v kontaktu = bez vzdálenosti, je to jeden z možných způsobů použití An, o některých dalších jsem se zmínil, o ostatních ne ... Přilnutí a následování ano, ale neznamená to vždy nutně, že tím čím přilnu, tím taky uvolním sílu - viz například všechny kopy, oprášení kolene, opice, krásná dívka, etc ... Jak bys například chtěl Tebou popsaným způsobem kopat? Nejdřív na někoho přiložit nohu a až budeš mít přiloženo = budeš s ním v kontaktu, pak teprve uvolnit sílu? To snad asi ani ne

Yvan: "Myslím si, že tak jak existuje vnější a vnitřní síla, existuje něco jako vnější a vnitřní rychlost." <--- souhlas.

Vnitřní přístup je pro mě dost velká dřina, a to jak psychická, tak i fyzická ... a navíc to někdy zatraceně bolí

[sun]

Sune (ostatní též), když uvažujeme, že "vnitřní" se neztrácí ani při rychlé aplikaci, co bys pak při cvičení sestavy popsal jako "vnitřní"? Prostě tvůj pocit.
JRup

Domnívám se že bys rád věděl, jak se bude lišit tvůj pocit pokud bys cvičil vnitřním způsobem od tvého pocitu teď, když cvičíš vnějším způsobem. Je to tak?
Ale já nevím jaký máš pocit teď a ani nemohu říct jaké bys měl pocity, když budeš absolvovat trénink vnitřního stylu.
Mohu mluvit, ale dost nesrozumitelně, o vlastních pocitech. Ze zkušenosti ti avšak mohu říct, že jsem nepotkal zatím člověka, který by měl pocity stejné. A ani se s tím v podstatě nikdo nechlubí. Přesvědčení typu když něco cítím já, tak to stejné cítí i ostatní je chybné.
V taijiquan se pohyby vedou myslí, tím je řečeno vše. Není třeba k tomu nic dodávat. Prostě cvičíš dokud se to nepodaří. Většině pocitů je dobré vůbec nevěnovat pozornost. Stejnak jsou pouze dočasné.
Dobré je se docvičit k projevům toku vnitřní cchi a síly, pak je možné své vnější i vnitřní postoje (mysl) korigovat, tak aby vše šlo lépe a lépe a koordinovaně. Člověk si je pak jistý tím co dělá, ví např. přesně proč koleno musí být nad prsty a to ne proto, že mu to někdo řekl, ale protože velmi silně vnímá dráhu síly uvnitř těla. Je to jakobys měl v těle hadice, které musíš narovnávat a jejich stěny roztahovat od sebe, aby voda mohla volně protékat.
A pak když zúžíš průřez, tak může dojít i k uvolnění síly, ale musíš umět zavřít jeden konec .
Ten projev pohybu uvnitř lze řídít myslí, ale k tomu se musí člověk procvičit, to se nedá jinak naučit. Stejně jak ten dyslektik když má použít k řízení autíčka na PC svou mysl. Nikdo mu není schopen vysvětlit na co má myslet nebo co má udělat, aby se autíčko rozjelo, prostě to musí zkoušet. Je to taková skvělá hra na objevitele a to je i taijiquan. Máš daný způsob jak a je jen na tobě, zda na to tajemství příjdeš.

Čistě teoreticky si představuji, že bych nějaký jiný styl ČBU nacvičoval pomalu jako sestavu v Taijiquan. Změnilo by se něco? Mohl bych to cvičit "vnitřně"?
JRup

To nevím, nevyzkoušel jsem to a ani nehodlám.
Způsob jak se taijiquan naučit existuje již dlouho. V tom není třeba si hrát na vynálezce. I tak toho má člověk na objevování dost a dost. Vnitřně se totiž necvičí. K vnitřnímu se postupně propracovává. Ne že ti někdo něco kouzelného řekne a ty začne cvičit vnitřně, tak to není. Začíná se postupně. Sestava není podstatná, důležité je ve správnou dobu dělat správná cvičení se soustředěním na správný princip, který je odvozen podle úrovně, na které se cvičí. Jednotlivé druhy cvičení (sestavy) a jejich zařazování do tréninku se liší styl od stylu, školy od školy, ale principy ke kterým se má dojít, jsou pořád stejné.