Sennin píše:Jendis: dovolím si taky oponovat! 95% lidí po prvním bodnutí do břicha nebo do zad, NE říznutí do ruky, přes hrudník, do nohy, je v šoku a věř mi, docela to bolí a najednou máš "divný" pocit, protože nevíš, jestli to bodnutí zasáhlo důležitý orgán nebo minulo...
Já mám napravo od hrudní kosti jizvu od motýlka, šel cca 5 cm hluboko, bylo mi kolem 30ti a něco jsem měl již odboucháno a pokračovat nešlo (štěstí bylo, že i ten, kterej mě píchnul byl sám v šoku)...valila mi krev, najednou jsem byl zesláblý a musel jsem do sebe hrknout 2 panáky myslivce...(stalo se to v hospodě na Silvestra)
...A nejvíce mě naštvalo (potom), že jsem měl zničenou mou nejoblíbenější džínovou košili a zničené džíny - nešly vyprat od krve
Není dobře, že je nechá pokračovat, když je již zřejmé, že to obránce nerozchodí!
To nikdy nevíš, jestli to nerozchodí! Praktické zkušenosti naštěstí nemám, ale viděl jsem několik fotek zranění nožem, kdy to ti lidi přežili a přitom bych se vsadil, že neměli šanci a že jsou mrtví. Několikanásobné pobodání, několik cm hluboké seky, střeva ven z těla, ap.
Co jsem slyšel, tak lidé většinou vůbec neví, že je někdo bodl nožem, že je to jako úder. Funguje to jako třeba zlomenej prst. Když si ho zlomíš, nic ti to nedělá, dokud se na něj nepodíváš a nevidíš, že je tvému tělu něco nepřirozeného a až pak tě to rozhodí, udělá se ti blbě, ap. Zranění nožem funguje stejně a během sebeobrany si asi těžko všimnu, kde a jak moc jsem pobodán. A když upadnu do šoku po sebeobranné akci, až obhlédnu zranění, tak je to prostě smůla a musím doufat že už útočník není schopen pokračovat v útoku.
My trénujeme podobně jako ti borci na tom videu a dle mých zkušeností má obránce hodně malou šanci vyřešit to, aniž by byl zraněn (používáme měkké barvící nože). Proto by obrana, ani v nácviku, rozhodně neměla přestat kvůli nějakému zranění. Já nevěřím, že se dokáži spolehlivě ubránit proti noži, ale věřím tomu, že když to bude fakt špatný, tak tam alespoň nezůstanu ležet sám.