od karlat » čtv 01. úno, 2007 16:33
ještě mi to nedá, abych se nepodělil o následující zkušenost, zase se trochu pokusím zastat se mého miláčka Aikido:
Když už jsem si uvědomoval, ještě jako Aikidoka, že je třeba techniky i reálně vyzkoušet, požádal jsem občas někoho, kdo cvičil sportovní styly (karate, kickbox) o opravdu reálný útok. Někdy se mi podařilo provést efektivní "vstup", např. chytil jsem partnera za krk nebo naznačil kop do rozkroku atp. jenže, a to je, myslím, hlavní problém ukázek Aikido, vždy jsem u toho předpokládal, že partner si uvědomí, že jsem pronikl k jeho citlivým bodům a bude (tak jako jsem byl zvyklý z tréninku) SIMULOVAT situaci, že úder dostal naplno. Jenže ten můj "úspěch" vůbec nezaznamenal a bil mě hlava nehlava, jelikož já už jsem dávno nebojoval-přece jsem VYHRÁL! - a divil jsem se, že mi vždy říkali: "vždyť jsi mi nic neudělal?" Pak jsem vždy (dotčeně) partnarovi vytýkal, že mu přeci nemůžu trhat ohryzek nebo ho píchat do očí.
Proto si myslím, že je problém ukázat Aikido v souboji, protože pokud partner není zpracován, samozřejmě NELZE používat kdovíjaké techniky. Ale jak ho zpracovat, aniž by byl těžce zasažen, raněn? Proto je na treninku tak důležitá spolupráce s partnerem, jen by se to s tím "filmováním", které je svým způsobem nezbytné a myslím, že je používáno i jinde, nemělo přehánět. Kde je hranice mezi cvičením a reálnou akcí? Když jde boxer do ringu, počítá s tím, že musí dominantně zasáhnout. Aikidoka to zjistí až při první konfrontaci, a na druhou už nedojde, protože se - tak jako já, urazí, že ten "magor" neuznal, že jsem ho porazil, a dal mi přez hubu poté, co jsem ho mohl zabít, ale protože jsme v tělocvičně, tak jsem se zastavil.
Těším se na vaše názory a zkušenosti.
Hezký den
Karel Palát, Plzeň