Miro,
pro mně z nevysvětlitelných důvodů mi SZ s tím Sunovým příspěvkem padá do "NEDORUČENÝCH", a tak se snažím.
Tak ti to posílám takto.
Díky za pochopení.
Janoj
sun
pokročilý diskutér
Příspěvky: 222
Bydliště: Zlín Zaslal: u47est, 14 únor 2007 11:33:47 +0000_14am28efost, 14 únor 2007 11:33:47 +000002am Předmět:
________________________________________
Miro napsal:
JRup, nie je dolezite, kolko stojim ja, ci moj ucitel, resp. cas nie je dolezity vobec. Omnoho dolezitejsie nez cas je spravny postoj,
Miro
Nerad chytám za slova, ale tu se se mi to hodí
Já bych to formuloval trochu jinak: Mnohem důležitější je docvičit se ke správnému postoji.
Myslím si, že nikdo není schopen hned na začátku zaujmout správný postoj. Proto se většina zajímá o to, co lze jednochuše změřit, tedy jak dlouho.
Pro mne je důležité zvolit určitou dobu pro cvičení postojů a tu pak dodržovat pravidelně a pořád, skladbu postojů měním dle instrukci mistra.
Pokud člověk v jednom postoji vydrží extrémně dlouho, většinou je to tím, že nestojí správně. Problém je, ale rozhodnout, co už je špatně. Na začátku je opravdu jediné hledisko, stojím - tedy je to správně, už nemůžu - tak je to špatně. Ale tréninkem se doba stání mění. A časem se mění i kriteria kvality stání.
Pro příklad, jak to myslím, zvolím postoj a kriterium, podle kterého i nováček rychle zjistí, že nestojí správně. Třeba postoj na pravé noze, levá zvednutá, levá ruka pokrčená v lokti, jak kdybych někoho držel pod krkem, podstatné kriterium bude, že koleno levé zvednuté nohy se musí dotýkat lokte levé ruky. Ovšem, že se snažíme se stát zpříma. Pokud se nám koleno přestane dotýkat lokte, považujeme postoj za špatný. V tom mabu nebo jakémkoli postoji jsou kriteria podobná, ale problém, že nemáme v začátcích jak, lépe řečeno nevnímáme, jak zjistit opuštění správného provádění nebo ještě lépé nepovažujeme nějakou maličkost za důvod, abychom stát přestali. Pokud ale už máme podobné měřítko, jako s tou nohou u lokte, pak už se to nedá vydržet extrémě dlouhou dobu. Vemte si, že časem může být měřítko třeba: utekli jsme myšlenkou od prázdnoty - tak bohužel je konec. A to může být po 10 vteřinách někdy i dřív. . Takže spíš to citím tak, že neustále se během stání pořád dokolečka přibližuji, oddaluji a zase přibližuji k a od správného postoje. A to se dá v podstatě vydržet hodně, hodně dlouho. Tak jak s tím stáním na jedné noze. Pokud se mi koleno oddáli, vyměním nohy a ruku, tak tak pořád dokolečka. Půl hodiny je dobrý čas.
Samozrejme mi zabezpečíš vytvorenie vlastnej internetovej stránky a následnej reklamy v okruhu svojich známych...
, zostavy a sparring. Moja osobna skusenost je taka, ze velka cast bagua zostav sa trenuje v nizkych a uzkych postojoch a ak clovek nema odmakane na zaciatku, moze si aj ublizit, ani s technikami sa daleko nepohne a nakoniec sa aj tak vracia k jibengongu.